ČVUT: Srdce Vltavy “bije” i pod hladinou Lipna

09.09.2021 8:24

Když se v roce 1958 napouštěla Lipenská přehrada, zmizelo pod její hladinou i „Srdce Vltavy“, jak se říkalo specifickému meandru vltavského koryta u osady Pihlov nedaleko Horní Plané.

ČVUT: Srdce Vltavy “bije” i pod hladinou Lipna
Foto: ČVUT
Popisek: ČVUT, logo.

Letošní výzkum odborníků z Katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT v rámci projektu věnujícímu se původnímu toku Vltavy zjistil za využití sonarů a další techniky, že tvar koryta v podobě srdce je dobře zachovaný i třiašedesát let po zatopení lokality.

Anketa

Má Babiš pravdu, že je třeba přivézt Ukrajince, kteří by nahradili chybějící pracovní síly u nás?

20%
56%
hlasovalo: 43106 lidí
S celým projektem, který bude zahrnovat výstavu, vznik monografie věnované staré Vltavě a webové mapové rozhraní přibližující nejen historický vodní tok a krajinu kolem něj, ale i turistické zajímavosti, historická i současná hydrotechnická díla v okolí i fenomén vorařství, se bude moci veřejnost seznámit v průběhu příštího roku.

Projekt "Vltava – proměny historické krajiny v důsledku povodní, stavby přehrad a změn ve využití území s vazbami na kulturní a společenské aktivity v okolí řeky" probíhá v letech 2018 až 2022 a pod vedením prof. Jiřího Cajthamla z Katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT v Praze na něm pracuje nejen jeho tým, ale podílí se na něm i jeho fakultní kolegové z Katedry hydrotechniky a dále specialisté z Přírodovědecké fakulty UK.

„Výzkum je pojatý velmi rozsáhle, zaměřujeme se na podobu Vltavy zejména před vytvořením Vltavské kaskády. Kromě práce přímo v terénu sbíráme a zpracováváme například data ze starých topografických map, lokalizujeme staré fotografie a využíváme i archivní filmové záznamy. Řešíme i historické povodně, historická i současná hydrotechnická díla, jako jsou jezy, mlýny, přehrady, nezapomněli jsme ani na fenomén vorařství. S kolegy z Přírodovědecké fakulty UK se věnujeme také oblasti sociální geografie dané oblasti, dokumentujeme zaniklé obce,“ popisuje práci širokého týmu odborníků prof. Jiří Cajthaml z Katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT.

V současnosti se vědci vrátili z výzkumu na hladině Lipna, kde právě na „Srdci Vltavy“ testovali možnosti sběru dat pomocí rybářského sonaru. „Přesnost zaměření rybářským sonarem je poměrně dobrá a dává uspokojivé výsledky, i když měří pouze bodově a hloubkový reliéf mezi měřenými body je třeba matematicky modelovat. Při samotném měření nás velmi překvapilo, že „Srdce Vltavy“ je i dnes prakticky totožné se zobrazením na starých mapách, a to včetně drobné tůně na východní části srdce. Staré koryto je velmi dobře identifikovatelné a prakticky nezměněné. Ukládání sedimentu v nádrži srdce nijak nezakrylo,“ uvádí prof. Jiří Cajthaml z Katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT.

Výsledkem práce týmu by měla být nejen exkluzivní monografie a výstava, na níž budou kromě zajímavých dat prezentovány i tři velké 3D fyzické modely oblasti přehrad Orlík, Slapy, Lipno, ale veřejnost potěší i webový portál, který zpřístupní širokou řadu archivních materiálů a bude tak zajímavou pomůckou pro turisty, milovníky historie i badatele. Využity by zde měly být i možnosti virtuální reality. Veřejnosti se vše představí v průběhu roku 2022.

Projekt "Vltava – proměny historické krajiny v důsledku povodní, stavby přehrad a změn ve využití území s vazbami na kulturní a společenské aktivity v okolí řeky", číslo: DG18P02OVV037 je řešen v rámci programu NAKI II Ministerstva kultury ČR a probíhá v letech 2018 až 2022.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

návrat Ukrajinců

Je podle vás fér někoho nutit jít válčit, když nechce, a lze takové lidi vůbec nějak motivovat? Jestli někdo před válkou utekl, myslíte, že je něco, co ho přiměje jít válčit? Vždyť není nic cennějšího, než život. A jelikož se válka pro Ukrajinu nevyvíjí vůbec dobře, není třeba řešit, co bude Ukrajin...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČEZ číslo týdne: 30

19:02 ČEZ číslo týdne: 30

30 zemí světa staví, plánuje nebo projektuje jaderné reaktory.