ČVUT: Vymysli, postav a rozhlédni se

Vyšlápnout na kopec a rozhlédnout se po krajině, tradice rozhleden v Čechách je víc než dvě století dlouhá. O nadšení pro romantické vyhlídky se v období první republiky zasloužil Klub československých turistů, po sametové revoluci telekomunikační operátoři a seriál České televize Rozhlédni se, člověče. V posledním desetiletí jsou to fondy Evropské unie, díky jejichž čerpání trvá rozhlednový boom dodnes.

Sen o vlastní rozhledně nebo vyhlídkovém místě mají také Městská část Praha - Nebušice a město Libčice nad Vltavou, splnit jim je pomohou studenti architektury. Spolupráce Fakulty architektury ČVUT a veřejné správy na reálných projektech je podle vedoucího Ústavu navrhování II Dalibora Hlaváčka win-win situací pro obě strany. „Pro studenty je to jedinečná zkušenost a možnost, jak propojit teoretické znalosti s praxí. Musí reagovat na konkrétní místo a požadavky a dovést návrh do realizace skutečné stavby, která bude funkční a trvanlivá. Investor získá výsledek cennější o jejich práci a nadšení,“ říká Dalibor Hlaváček z Fakulty architektury ČVUT.

V Nebušicích vytipovali pro nový orientační bod dvě lokality s tím, že jednu stavbu stihnou realizovat letos a druhá zůstane ve fázi projektu. V Libčicích již jedna rozhledna od studentů stojí, ateliér Hlaváček–Čeněk ji v roce 2019 postavil za podpory společnosti Skanska. Vedení města ale chce mít vlastní, a o umístění v lokalitě bývalého odkaliště má již dlouho jasno.

Místo, na kterém v Nebušicích postaví první vyhlídku, se nachází na cyklotrase vedoucí ze Šárky dál do Středočeského kraje. Na výšinu nad obcí vede stará polní cesta, patrná je podle nově vysazených alejí. Tam, kde bylo kdysi rozcestí, je prozatím umístěna informační tabule oznamující odpočinkové místo s výhledem na Nebušice. Takové bylo rámcové zadání pro 15 studentů ateliéru Seho–Poláček na začátku semestru. Za dva týdny připravili každý vlastní koncept, jeden projekt pak vybrali k realizaci.

Ve studentských návrzích se objevily rozhledny různých tvarů i konstrukcí. Topografie místa, kde se sbíhají dvě cesty v ostrém úhlu, některé inspirovala ke hře s formou a geometrií trojúhelníku. Maják, Babylónská věž nebo Schody do nebe, jak studenti svoje koncepty pojmenovali, měly dovést pocestné tak vysoko, aby si nejlépe vychutnali pohled na Nebušice a panorama Prahy. Projekt s názvem Pazourek pak odkazuje na místní archeologické nálezy z doby kamenné a sídliště lovců mamutů, které bylo objeveno poblíž.

Nápad, který se bude realizovat, vybrali pedagogové a studenti společně se starostou Nebušic. „Proč stavět rozhlednu, když z místa je krásný výhled i bez ní? Budeme tedy stavět “houpací křeslo” jako akcent místa, kde se nad Nebušicemi potkávají dvě cesty. Jedna osázená řadou švestek a druhá ořešáky …,“ vysvětluje vedoucí ateliéru Hana Seho. Vyhlídka má být pohyblivá, dřevěná konstrukce z lepených vazníků dostatečně velká a únosná, aby na ni člověk mohl vylézt nebo se v ní pohodlně natáhnout. „Nebušické oko má být pro dobrodruhy rozhlednou, pro malého průzkumníka houpačkou a fotografovi rámem v krajině,“ představuje autor konceptu Jan Čech svůj záměr.

Anketa

Chcete, aby sněmovna vyslovila nedůvěru vládě Andreje Babiše?

Ano

11%

86%

Nevím / Je mi to jedno

hlasovalo: 19815 lidí

Zatímco v Nebušicích se nakonec rozhodli spíš než rozhlednu realizovat vyhlídkové místo, v Libčicích budou stavět posed. Výhodou této myslivecké pozorovatelny je, že ji lze vztyčit bez stavebního řízení, což usnadní a zrychlí proces návrhu a stavby. V prostoru odkaliště severozápadně od centra města příznačně nazývaného místními „Na kyselině“, budou posedy hned tři. V minulosti se sem vyvážel odpad z libčických šroubáren a likvidoval se ve třech vodních nádržích. Ty jsou dnes už zasypané a připomínají je jen plochy organických tvarů dávných lagun.

„Vyhlídka je na každém českém poli, jenom ji tak nevnímáme. Posed je symbolem naší krajiny, tak se na něj posaďme a rozhlédněme se,“ popisuje svůj koncept Tomáš Kodet. Jeho vyhlídku v místě bývalé odkalovací nádrže tvoří celkem tři posedy. Jsou rozmístěné tak, aby se každý díval do jiného směru a navzájem mezi sebou komunikovaly. Princip konstrukce budou mít posedy shodný, lišit se budou ve tvaru pozorovatelny. Silo, Židle a Lavička, jak je studenti ateliéru Hlaváček–Čeněk podle jejich podoby pracovně pojmenovali, budou vyhlížet z nejvyššího bodu nad Libčicemi do Českého středohoří, na Hlaváčkovou stráň na protějším břehu Vltavy a za dobré viditelnosti i na Prahu.

Studenti teď musí svoje koncepty domyslet. Ateliér Seho–Poláček má domluvenou spolupráci s Fakultou strojní ČVUT, kde jim pomohou dořešit mechaniku pohybu pro jejich oko. Posedy v Libčicích budou pro uživatele bezpečné díky zkušenostem statika z Fakulty stavební ČVUT. Oba týmy čeká práce na prováděcí dokumentaci a konzultace s dodavateli. Výroba a montáž začne v červnu před budovou Fakulty architektury ČVUT, osazení objektů na místa by pak mělo být hotové na začátku letních prázdnin.

Nové drobné stavby vrací do krajiny dění. Často mají novou funkci, estetiku a symboliku. Kapličky a boží muka doplňují informační tabule a piknikové stoly. Stavby souvisí s obnovou historických krajinných struktur. Tam, kde cesta léta končila uprostřed pole, se opraví kaplička, nebo postaví vyhlídka, cesta se obnoví a vysází alej. Stará ekologická zátěž se stane cílem vycházek. Místa ožívají.

Fakulta architektury ČVUT v Praze (FA ČVUT) je nejstarší a největší institucí u nás poskytující vzdělání v oboru. Nabízí studentům propojení teorie a praxe, její pedagogický sbor tvoří špičkoví architekti, urbanisté a designeři. FA ČVUT pracovištěm orientujícím se na výzkumnou, vědeckou a uměleckou tvůrčí činnost. Zdejší studenti a absolventi se každoročně umisťují na předních příčkách respektovaných studentských architektonických a designérských soutěží. Více informací najdete ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1604 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 432. místě a na 9. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení pro „Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151.–200. místem, v oblasti „Engineering – Mechanical“ na 201.–250. místě, u „Engineering – Electrical“ na 201.–250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201. až 250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 283. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems" je na 251.–300. místě, v oblasti „Mathematics“ a „Material Sciences“ na 301.–350 místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT na 256. místě. Více informací najdete ZDE.