Čísla přineslo letošní sčítání, které vědci dokončili včera. „Hlavní mapované plochy se nacházejí na obou milovických pastvinách a na sousedních nepasených plochách, které jsou zahrnuty pro srovnání. Populace hořců na šestnáctihektarové modelové ploše na pastvině u Milovic vykazuje oproti roku 2016 doslova astronomický nárůst. Na této pastvině udržované divokými koňmi a pratury stoupl počet bodů obsazených hořci z 66 na 415. To je více než šestinásobný nárůst. Celkový počet dospělých rostlin přitom stoupl ze 198 na 924, tedy o 367 procent,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Z hlediska kondice populace však není důležitý jen počet dospělých kvetoucích rostlin, ale také přítomnost mladých rostlinek, semenáčů. „V roce 2016 jsme napočítali jen 55 semenáčů, letos to bylo 3109. Nárůst počtu semenáčků o neuvěřitelných 5.553 procent jsme nečekali ani v nejodvážnějších představách. Na několika místech jsme napočítali více než 100 semenáčů, v jednom případě dokonce přes 300. Semenáče se přitom často vyskytovaly také osamoceně, daleko od mateřských rostlin a prokazatelně tedy stále probíhá expanze populace na nové, dosud neosídlené plochy,“ konstatoval Miloslav Jirků.

Před pěti lety byla velká část milovické pastviny pro hořce místem, kde jen přežívaly v hustých vysokostébelných porostech agresivních trav. V uplynulých letech zde však velcí kopytníci svou činností na vyšších desítkách hektarů obnovili pestré květnaté louky s výrazným zastoupením krátkostébelných trávníků, které hořcům naopak vyhovují. „Narušováním drnu kopyty navíc neustále vznikají malé plošky bez vegetace. Ty jsou nezbytné pro reprodukci hořců, protože právě a jen na nich dokáží vyklíčit semínka a následně přežít semenáče. Je patrné, že hořce dokázaly pastvou velkých kopytníků obnovené biotopy využít, dochází k intenzivní reprodukci a populace strmě roste,“ oceňuje Miloslav Jirků přínos pastvy velkých kopytníků.

Květ hořce křížatého, pokladený vajíčky kriticky ohroženého modráska hořcového Rebelova