Pastva velkých kopytníků od roku 2015 vrátila do bývalého vojenského prostoru u Milovic zaniklé biotopy suchých květnatých trávníků. Tím umožnila návrat řady vzácných druhů rostlin a živočichů. Na jaře tam však stále něco chybělo. Výrazné jarní byliny v těchto místech totiž vymizely, když vojenský prostor po odchodu armády zarostl agresivními trávami.

Jaro tak bylo v těchto místech v uplynulých třiceti letech šťavnatě zelené jako jinde, v zeleném pažitu však chyběly květy. Posly jara proto byly jen kvetoucí dřeviny jako divoké slivoně, třešně a hrušně polničky, nikoliv však byliny. První koberce kvetoucích bylin se objevovaly až v druhé půli května, kdy začínají kvést kopretiny a šalvěje.

„Typické jarní byliny, například pryšec chvojka a ptačinec velkokvětý zde samozřejmě byly, ale bylo jich velmi poskromnu. Nyní se však vrací a to ve velkém stylu! Zdejší louky bedlivě sledujeme od roku 2015, kdy se zde pasou velcí kopytníci, a skutečné koberce jarních květin se zde letos objevily vůbec poprvé. Ukazuje se opět, že zdejší stepi se stále vyvíjí a pastva velkých kopytníků jim prospívá, a co je nejvíce vzrušující, že je stále co nového očekávat,“ popisuje svá čerstvá pozorování Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. Právě nyní totiž doba květu chvojek a ptačinců vrcholí.

Žlutý pryšec chvojka a bílý ptačinec velkokvětý nejsou na pastvinách sami. Doprovází je něžné bílé květy jahod a modré rozrazily. Ty jsou však drobné a tedy viditelné až při pohledu z blízka. Celkový ráz pastvin tedy určují zářivě žluté chvojky a v menší míře bílé ptačince. Vzniká tím takzvaný jarní aspekt, kdy je vzhled vegetace definován kvetením či jiným výrazným projevem některých rostlin. „Lze to přirovnat ke vzniku architektonického slohu, který udává tvář měst. Jde o mimořádnou změnu,“ doplňuje Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.