Česká republika se dlouhodobě umisťuje na nelichotivých pozicích v rámci mezinárodních srovnání zaměřených na rovnost žen a mužů. V rámci globálního indexu genderových nerovností za rok 2017 (Global Gender Gap Report) se ČR umístila na 88. místě ze 144 hodnocených zemí. „V porovnání s rokem 2006, kdy Světové ekonomické fórum začalo index zpracovávat a kdy se Česká republika umístila na 53. místě, jsme se propadli o 35 příček. Celkový špatný výsledek je dán především nerovným postavením žen na pracovním trhu a jejich nízkým zastoupením v politice,“ shrnuje výsledky žebříčku analytička Social Watch Česká republika, Markéta Mottlová. Ženy v ČR vydělávají v průměru o 21,8 % méně než muži (tzv. gender pay gap) což je po Estonsku druhé nejhorší skóre v rámci Evropské unie. Nižší mzdy a nerovnoměrné zapojení žen mužů do neplacené práce v domácnosti a péče o děti se následně promítají do nižších penzí žen většího ohrožení chudobou.

Navzdory těmto statistikám jsou v ohrožení prostředky z Evropského sociálního fondu určené na projekty na podporu rovnosti žen a mužů. Ministerstvo práce sociálních věcí plánuje zrušit výzvy z Operačního programu Zaměstnanost a zdroje přesunout výhradně na financování dětských skupin. Hrozí tak zánik nejrůznějších aktivit na odstraňování nerovností pracovním trhu, které tu léta  fungovaly. Ohrožené jsou například bezplatné právní poradenství v souvislosti s diskriminací na trhu práce na základě pohlaví nebo rodičovství, či podpora znevýhodněných skupin žen na trhu práce (samoživitelky, ženy na rodičovské dovolené, 55+, z etnických menšin). Pokud dojde k těmto realokacím, může to mít podle Social Watch a České ženské lobby velmi negativní vliv na institucionální zabezpečení tématu rovnosti žen a mužů. Přitom Česká republika se zavazuje k naplňování genderové rovnosti v mezinárodních dokumentech a rovnost žen mužů patří mezi jeden z Cílů udržitelného rozvoje (tzv. SDGs) i z nich vyplývající schválené vládní strategie Česká republika 2030.