Shodou okolností právě Norsko je v prevenci ochrany dětí na vysoké úrovni. U nás zatím neexistuje systém, který by koordinoval jednotlivé preventivní programy. Na krajských a regionálních úrovních není jasné, kdo má být za prevenci odpovědný a chybí tak síť lokálních spolupracovníků.
„Je tady celá řada preventivních programů WHO a EU, které víme, že fungují. Jenže za současného stavu jsme schopni tyto příležitosti využít jen velmi omezeně. Věříme, že se nám to teď podaří změnit“, vysvětluje Mgr. Alena Švancarová, manažerka projektu Podpora činnosti Národního koordinačního centra prevence úrazů, násilí a podpory bezpečnosti pro děti.
Dosud se podařilo využít pouze deset podobných projektů. Tři Bezpečné komunity a sedm Bezpečných škol. V celorepublikovém měřítku jde o izolované projekty. Na další chybí peníze, lidi a technické vybavení.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva