Změny ve věkovém složení populace, tedy dlouhodobě probíhající stárnutí obyvatelstva, se na zvýšeném počtu zemřelých podílely jen malou částí, přibližně dvěma tisíci. Za meziročním nárůstem počtu zemřelých o dalších 15 tisíc osob tak stálo zhoršení úmrtnostních poměrů v roce 2020. K nejvíce úmrtím přitom došlo v listopadu, kdy jich bylo 15,8 tisíce. Dalších téměř 14,2 tisíce obyvatel zemřelo jak v říjnu, tak v prosinci. Právě do těchto tří měsíců byl koncentrován meziroční nárůst počtu zemřelých.

Okolo 30 % úmrtí je aktuálně zapříčiněno onemocněním srdce, když zdaleka nejčastěji jde o ischemickou chorobu srdeční. Ta byla příčinou 14,8 % úmrtí a loni na ni zemřelo více než 19 tisíc obyvatel Česka. „Druhou nejfrekventovanější příčinu smrti představovaly až do roku 2019 cévní nemoci mozku. V roce 2020 však tuto pozici obsadil covid-19. Ten byl určen jako základní příčina smrti u 10,5 tisíce zemřelých, tedy u 8 % ze všech zemřelých. Mozkové příhody se 7,6 tisíci zemřelými se posunuly na třetí místo,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Čtvrté místo zaujalo selhání srdce (6,7 tisíce zemřelých), páté pak zhoubný nádor plic (5,3 tisíce).

Covid-19 podstatně promluvil do statistiky zemřelých i na úrovni jednotlivých krajů. Druhou nejčetnější příčinou po chronické ischemické chorobě srdeční byl ve všech krajích s výjimkou krajů Olomouckého a Moravskoslezského, kde byl třetí za srdečním selháním. Největší podíl z celkového počtu zemřelých připadl na covid-19 v Kraji Vysočina (10,2 %) a v kraji Karlovarském (9,5 %), naopak nejmenší (7,2 %) v kraji Plzeňském.