„Přes pokračující pokles je podíl podnikatelů v Česku v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie stále jeden z nejvyšších. Vůbec nejvyšší podíl podnikatelů je v peněžnictví a pojišťovnictví, v informačních technologiích a v odvětví nemovitosti a pronájem. Naopak v zemědělství podniká v Česku jen přes 20 % pracujících a v Evropské unii je to každý druhý,“ říká Marta Petráňová, z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.

Zaměstnanost

Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, se ve 4. čtvrtletí 2019 proti 3. čtvrtletí 2019 snížil o 4,6 tis. osob.

Počet pracujících se meziročně snížil o 21,6 tis., tj. o 0,4 % na 5 304,7 tis. Počet mužů se snížil o 6,8 tis. a počet žen o 14,8 tis. Počet zaměstnanců se snížil o 5,6 tis. na 4 425,5 tis. Zároveň klesl počet podnikatelů (sebezaměstnaných) o 15,8 tis., především v důsledku snížení počtu podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů).

Výběrové šetření umožňuje porovnat rozdíly v postavení v zaměstnání pracujících mezi jednotlivými zeměmi EU 28. Česká republika stále patří v rámci EU mezi země s nejvyšším podílem počtu sebezaměstnaných (zaměstnavatelů a pracujících na vlastní účet) na celkové zaměstnanosti. Podle posledních dostupných výsledků za 3. čtvrtletí 2019 činil podíl těchto pracujících ve věku 15–64 let 15,8 %, což je čtvrtá nejvyšší hodnota v EU. Vyšší podíl byl jen v Řecku, Itálii a Polsku. Ostatní země, a to zejména severské státy, Německo a Rakousko, vykazují výrazně nižší podíl sebezaměstnaných. Na pozici zaměstnavatelů ve svém hlavním zaměstnání v ČR pracuje relativně málo osob. K uvedenému datu to bylo pouze 2,8 % pracujících v ČR, což byla čtvrtá nejnižší hodnota v EU 28 (průměr EU 3,8 %). Naopak v podílu pracujících na vlastní účet (podnikatelů bez zaměstnanců) jsme na pátém místě v rámci EU 28 (v ČR to bylo 13,8 %, v průměru EU 9,6 % a v sousedním Německu pouze 4,5 %).

Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích byl podle údajů za 4. čtvrtletí 2019 v ČR často protichůdný.1) V sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví se zaměstnanost meziročně snížila (o 23,4 tis.), zejména v důsledku poklesu počtu pracujících ve zpracovatelském průmyslu (o 34,8 tis.). V terciárním sektoru služeb se celková zaměstnanost zvýšila o 8,7 tis. Na jedné straně poklesl počet pracujících osob v sekci velkoobchod a maloobchod, opravy motorových vozidel, naopak výrazně vzrostla zaměstnanost ve zdravotní a sociální péči a v sekci doprava a skladování. V primárním sektoru se počet pracujících meziročně snížil o 6,9 tis.