Český statistický úřad: Výroba masa mírně klesla, nákup mléka vzrostl

30.07.2020 11:48

„Na rozdíl od produkce mléka, která byla ve všech měsících druhého čtvrtletí bez výrazných výkyvů, výpadky v porážkách hospodářských zvířat z dubna a května jatka doháněla až v červnu. To se v případě prasat projevilo i ve zvýšení průměrné porážkové hmotnosti,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.

Český statistický úřad: Výroba masa mírně klesla, nákup mléka vzrostl
Foto: ČSÚ
Popisek: Logo Českého statistického úřadu

Ve 2. čtvrtletí 2020 dosáhla výroba masa 111 488 tun, meziročně o 2,2 % méně. Z toho bylo vyrobeno 36 374 tun (-8,6 %) v dubnu, 35 934 tun (-10,4 %) v květnu a 39 179 tun (+14,8 %) v červnu. Meziročně klesly ceny jatečného skotu (-5,9 %), kdežto ceny jatečných prasat byly v meziročním srovnání o 11,2 % vyšší. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však průměrná cena prasat klesla o 3,25 Kč za kg v mase. Mlékárny a odbytové organizace nakoupily od tuzemských producentů 799 968 tis. litrů mléka (+4,1 %) za průměrnou cenu 8,58 Kč/litr (-3,8 %).

tabulka

Porážky a výroba masa

Ve 2. čtvrtletí 2020 bylo na jatkách poraženo 55,1 tis. ks skotu, což je meziročně o 4,7 % méně, z toho bylo 24,0 tis. býků (-3,5 %), 23,0 tis. krav (-7,1 %) a 6,2 tis. jalovic (+0,5 %). Vyrobeno bylo 17 247 tun (-3,0 %) hovězího masa. Výrazné snížení ve výrobě hovězího masa v dubnu (-12,6 %) a v květnu (-10,2 %) kompenzovala vyšší červnová produkce (+17,1 %).

Porážky prasat se ve 2. čtvrtletí snížily na 552,6 tis. ks (meziročně o 6,0 %). Vepřového masa se vyrobilo 51 421 tun, tj. meziročně o 4,1 % méně. Také výroba vepřového masa zaznamenala propad v měsících dubnu (-13,6 %) a květnu (-10,7 %); v červnu došlo k jejímu podstatnému navýšení (+15,1 %). Pokles porážek v prvních dvou měsících čtvrtletí způsobil postupné navyšování průměrné porážkové hmotnosti prasat z výkrmu, a to v květnu o 2,4 % a v červnu o 4,6 %.

Podle statistického šetření Ministerstva zemědělství ČR bylo ve 2. čtvrtletí na jatkách poraženo 65 817 tun drůbeže, což představuje 42 765 tun (+0,5 %) drůbežího masa.

graf

Stavy skotu, prasat a drůbeže

Podle soupisu hospodářských zvířat bylo v České republice k 1. dubnu 2020 chováno 1 404,1 tis. ks skotu, meziročně -1,0 %. Stavy podle věkových kategorií zůstaly meziročně stabilní. Mírný pokles (-4,1 %) byl zaznamenán v kategorii býků ve výkrmu. Došlo k nevýraznému snížení stavů dojených krav (359,9 tis. ks; -1,2 %), kdežto stavy krav masných zůstaly na téměř stejné úrovni (226,0 tis. ks; -0,1 %).

Mírným poklesem stavů (meziročně -2,9 %) se populace prasat v České republice dostala na začátku 2. čtvrtletí pod hranici 1,5 mil. kusů. Snížení na 1 499,3 tis. prasat bylo způsobeno úbytkem především v kategoriích selat do 20 kg (-5,2 %) a prasat ve výkrmu (-2,8 %). Stavy prasnic rovněž mírně klesly, a to na 87,7 tis. ks (-3,5 %).

Naopak stavy drůbeže na začátku dubna byly meziročně vyšší (+5,5 %) a čítaly 24 247,4 tis. ks. Stavy slepic se zvýšily na 8 502,3 tis. ks (+12,1 %). Kuřat na výkrm bylo chováno meziročně přibližně stejně (11 712,8 tis. ks; +0,9 %).

graf

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu, prasat a kuřat

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu ve 2. čtvrtletí meziročně klesly o 5,9 %, z toho ve významných kategoriích nejvíce ceny jatečných krav (-9,6 %) a jalovic (-7,0 %). Ceny jatečných býků se snížily o 2,1 %. Chovatelé prodávali jatečné býky za průměrnou cenu 45,32 Kč/kg v živém nebo 82,47 Kč/kg v jatečné hmotnosti.

Ceny jatečných prasat byly ve 2. čtvrtletí o 11,2 % vyšší než ve stejném období loňského roku a dosáhly průměrné hodnoty 33,92 Kč za kg živé hmotnosti nebo 44,09 Kč za kg jatečné hmotnosti. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však průměrná cena v mase klesla o 3,25 Kč za kg.

Mírný meziroční pokles byl ve 2. čtvrtletí zaznamenán u cen jatečných kuřat (-2,0 %). Výrobci prodávali jatečná kuřata I. třídy jakosti v průměru za 22,81 Kč za kg v živém.

graf

Pohyb zboží přes hranice1)– živá zvířata a maso

Podle předběžných výsledků statistiky pohybu zboží přes hranice v období od března do května 2020 se s živými zvířaty obchodovalo méně než ve stejném období loni.

Přeshraniční obchod s živým skotem se vyznačoval zvýšeným dovozem a sníženým vývozem, přičemž směr z ČR nadále výrazně převažoval. Živého skotu se vyvezlo 41,9 tis. ks (-20,1 %), z toho bylo 15,8 tis. ks (-13,4 %) určeno k porážce a 26,1 tis. ks (-39,5 %) skotu k dalšímu chovu, včetně plemenných zvířat. Ve sledovaném období byl zaznamenán nárůst dovozu jatečných zvířat. Živý skot se dovážel ze Slovenska a Maďarska; vyvážel se hlavně do Rakouska, Německa, výrazně se omezil vývoz do Turecka.

Pohyb zboží přes hranice u komodity živá prasata zaznamenal meziročně nižší přebytek způsobený zvýšeným dovozem (27,4 tis. ks; +10,8 %) a sníženým vývozem (107,5 tis. ks; -16,8 %). V kategorii mladých prasat určených k výkrmu převládal vývoz (45,8 tis. ks) nad jejich dovozem (25,1 tis. ks). Vývoz jatečných prasat poklesl o 28,8 %, vyvezlo se jich 59,8 tis. ks a naopak jejich dovoz se zvýšil na 1,2 tis. ks. Živá prasata se dovážela z Německa, Dánska a Slovenska, vyvážela se hlavně do Maďarska, na Slovensko a do Německa.

Podle statistiky pohybu zboží přes hranice se u komodity živá drůbež přebytek obchodu meziročně také snížil, a to jak u jednodenních mláďat, tak i jatečné drůbeže. Došlo k omezení dovozu i vývozu v obou skupinách komodit. Jednodenních kuřat bylo vyvezeno 23,4 mil. ks (-13,1 %). Vývoz jatečných kuřat se meziročně propadl ještě více, a to na 2 076 tun (-23,6 %). Hlavními partnery pro dovoz živé drůbeže zůstaly Maďarsko a Německo; vývozy směřovaly na Slovensko, do Německa, Polska a Rumunska.

Statistika pohybu zboží přes hranice pro komoditu maso ukázala, že ve sledovaném období došlo také k omezení obchodu se všemi třemi hlavními druhy masa.

Hovězího masa bylo dovezeno 7 785 tun (-22,1 %) a vývoz klesl na 2 296 tun (-18,8 %). Dovozy hovězího masa pocházely nejvíce z Polska, Nizozemska a Německa. Vývozy směřovaly především na Slovensko, do Nizozemska a Německa.

Dovoz vepřového masa se snížil na 66 399 tun (-2,5 %), jeho vývoz se mírně navýšil na 7 256 tun (+2,0 %), takže schodek pohybu zboží se meziročně nepatrně zmenšil. Vepřové se dováželo tradičně z Německa, Španělska, Polska a také Belgie; většina byla vyvezena na Slovensko.

U drůbežího masa byl zaznamenán odlišný vývoj. Množství převezeného masa se sice také zmenšilo, ale schodek se prohloubil zvýšeným dovozem (27 086 tun; +2,4 %) a sníženým vývozem (3 289 tun; -30,5 %). Více než polovina drůbežího masa se dovezla z Polska. Vývoz směřoval na Slovensko, do Německa a Rakouska.

graf

Nákup mléka a ceny zemědělských výrobců mléka

Podle statistického šetření Ministerstva zemědělství ČR bylo ve 2. čtvrtletí nakoupeno od tuzemských producentů 799 968 tis. litrů mléka (+4,1 %), z toho mlékárny nakoupily od producentů a odbytových organizací ke zpracování 673 642 tis. litrů (+3,9 %) mléka.

Ceny zemědělských výrobců mléka se meziročně mírně snížily o 3,8 %. Průměrná cena litru mléka jakostní třídy Q byla 8,58 Kč, což je také o 31 hal méně než v předcházejícím čtvrtletí.

Pohyb zboží přes hranice1) – mléko a mléčné výrobky

Ve sledovaném období se dovezlo 66,7 tis. tun (-4,1 %) mléka a mléčných výrobků, vyvezlo se jich 292,8 tis. tun (+8,7 %). Výrazný přebytek pohybu zboží přes hranice u komodity mléko a mléčné výrobky se meziročně navýšil, a to především v důsledku zvýšeného vývozu mléka a smetany (+12,7 %), které tvoří nejvýznamnější část převozu této komodity. Schodek převozu sýrů a tvarohu se meziročně mírně snížil na -11 880 tun, zatímco přebytek převozu zakysaných mléčných výrobků zůstal přibližně na stejné úrovni (+6 466 tun). Schodek převozu másla se prohloubil na -5 668 tun zvýšeným dovozem (+12,2 %) a sníženým vývozem (-22,6 %). Mléko a mléčné výrobky se dovážely nejvíce z Německa, Polska a Slovenska. Vývozy směřovaly především do Německa, na Slovensko a do Itálie.

Poznámka:
1) Údaje za pohyb zboží přes hranice se zeměmi EU (Intrastat) nezahrnují transakce realizované osobami, které nejsou registrované k DPH. Povinnost vykazovaní příslušného směru v Intrastatu nemají ani zpravodajské jednotky s roční hodnotou odeslání nebo přijetí pod prahem 12 mil. Kč.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČOI: Hračka na baterie „Pistole LN 320/305“, která představuje vážné riziko

7:02 ČOI: Hračka na baterie „Pistole LN 320/305“, která představuje vážné riziko

Česká obchodní inspekce zjistila, že na tuzemském trhu je v nabídce výrobek, který představuje vážné…