Český statistický úřad přináší nový pohled na domácnosti

04.02.2022 10:06 | Tisková zpráva

Český statistický úřad jako jeden z prvních statistických úřadů světa začal poskytovat údaje o finanční situaci domácností založené na kombinaci makroekonomických dat z národních účtů a výsledků sociálních šetření v domácnostech.

Český statistický úřad přináší nový pohled na domácnosti
Foto: ČSÚ
Popisek: Logo Českého statistického úřadu

V reakci na poslední finanční krizi v roce 2008 vzešel zejména od centrálních bank požadavek na podrobnější statistické informace o vývoji aktiv a závazků domácností. „Jednoznačně se ukázalo, že sledování hrubého domácího produktu jako jediného ukazatele ekonomického blahobytu domácností je nedostatečné. Podstatné jsou detailnější informace o chování domácností, jejich příjmech, výdajích a bohatství a také o způsobu přerozdělování prostředků ve společnosti,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Aktuálně zveřejněné výstupy zaměřené na příjmy, výdaje a úspory domácností dostupné v Satelitním účtu domácností jsou zatím součástí tzv. experimentální statistiky a popisují údaje za roky 2015-2019. Výsledky za rok 2020 zveřejní ČSÚ ještě letos. V současné době publikují obdobné údaje kromě Česka také Austrálie, Francie, Kanada, Nizozemí, Slovinsko a Velká Británie.

„V průměru 70 % všech prvotních důchodů domácností v české ekonomice získaly v letech 2015-2019 bohaté domácnosti. Na druhou stranu důchody nízkopříjmových domácností se vlivem sociální politiky a přerozdělení ve stejném období v průměru zvýšily o 60%,“ upozorňuje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

Anketa

Má Miloš Zeman v tuto chvíli vaši důvěru? (Ptáme se od 3. 2. 2022)

78%
19%
hlasovalo: 55254 lidí

Procesy přerozdělování prostřednictvím běžných transferů tak účinně snižovaly disparity ve společnosti. Střední příjmové skupiny byly ochuzeny vlivem přerozdělovacích transakcí o 3 % svých prvotních důchodů. S nejvyššími ztrátami příjmů vlivem zdanění a odvodů na sociálních příspěvcích musely počítat bohaté domácnosti, a to v průměru ve výši 30 % svých prvotních důchodů.

„Míra příjmové nerovnosti měřená podílem prvotních důchodů na osobu u 20 % domácností s nejvyššími příjmy k výši prvotních důchodů na osobu u 20 % domácností s nejnižšími příjmy dosahovala v letech 2015-2019 hranice sedminásobku,“ dodává Zuzana Ptáčková z odboru národních účtů ČSÚ.

Satelitní účet domácností najdete ZDE.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Marian Jurečka byl položen dotaz

Jaké jsou důvody pro zvýšení věkové hranice odchodu do penze ?

Jaké jsou důvody pro změny odchodu do penze našich občanů v 68 letech,když v žádném evropském státě není hranice odchodu do penze tak vysoká, přičemž spousta zemí je na tom ekonomicky podstatně hůře ? Nejde ze strany KDU-ČSL o další asociální opatření ?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hrad: Prezident republiky kondoluje syrskému lidu

14:21 Hrad: Prezident republiky kondoluje syrskému lidu

Sýrii postihlo ničivé zemětřesení