V reakci na poslední finanční krizi v roce 2008 vzešel zejména od centrálních bank požadavek na podrobnější statistické informace o vývoji aktiv a závazků domácností. „Jednoznačně se ukázalo, že sledování hrubého domácího produktu jako jediného ukazatele ekonomického blahobytu domácností je nedostatečné. Podstatné jsou detailnější informace o chování domácností, jejich příjmech, výdajích a bohatství a také o způsobu přerozdělování prostředků ve společnosti,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
Aktuálně zveřejněné výstupy zaměřené na příjmy, výdaje a úspory domácností dostupné v Satelitním účtu domácností jsou zatím součástí tzv. experimentální statistiky a popisují údaje za roky 2015-2019. Výsledky za rok 2020 zveřejní ČSÚ ještě letos. V současné době publikují obdobné údaje kromě Česka také Austrálie, Francie, Kanada, Nizozemí, Slovinsko a Velká Británie.
„V průměru 70 % všech prvotních důchodů domácností v české ekonomice získaly v letech 2015-2019 bohaté domácnosti. Na druhou stranu důchody nízkopříjmových domácností se vlivem sociální politiky a přerozdělení ve stejném období v průměru zvýšily o 60%,“ upozorňuje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.




