„Nejen na odstrašujících příkladech, ale zejména na ukázkách odpovědného přístupu k obnově památek chceme veřejnosti ukázat, že zvyšovat komfort staveb lze kvalitně, citlivě a přitom s ohledem na našeho kulturní dědictví,“ vysvětluje téma setkání generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.
Takovým příkladem dobré praxe může být například komplexní rekonstrukce funkcionalistické budovy z 30. let dvacátého století, ve které sídlí ostravské pracoviště NPÚ. Památkový ústav zde musel skloubit obnovu památkově chráněné budovy i s přísnými normami na zateplení a provoz administrativní budovy dle standardů 21. století. Příkladů kvalitního a naopak méně citlivého zateplování zejména školních a obytných budov v České republice i na Slovensku pak byla na setkání uvedena celá řada. Památkáři též diskutovali praxi zateplování budov v minulosti, ale i aktuální trendy v zahraničí.
Přestože otázka zateplování budov dominovala většině příspěvků, dostalo se i na témata novostaveb v prostředí památkových zón, inventarizace památkových hodnot či problematiku plošně chráněných území, kdy čeští kolegové informovali o procesu zápisu západočeských lázní na seznam kulturního dědictví UNESCO.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva