V České republice existuje léta zakořeněný vlažný postoj vůči očkování proti chřipce, samotné onemocnění je značně bagatelizováno a výsledkem jsou zbytečná úmrtí až dvou tisíců pacientů ročně. Obzvlášť pro chronicky nemocné pacienty představuje očkování život zachraňující prevenci. Nebezpečí totiž spočívá nejen v obtížnější léčbě chřipky u chroniků, ale především i ve vysokém riziku rozvoje vážných druhotných komplikací, které virová infekce často vyvolává.[15]

Astma

Po celém světe žije zhruba 300 milionů astmatiků, v ČR se na tuto chorobu oficiálně léčí asi 800 tisíc pacientů.[1] Astmatici se v souvislosti s chřipkou řadí do rizikové skupiny. Hrozí u nich totiž až 120x vyšší riziko úmrtí v porovnání s běžnou populací.[3] Největší hrozbu představují druhotné komplikace, které chřipka může vyvolat. Chřipkový virus útočí na dýchací systém, který je u pacientů s astmatem daleko citlivější. Často se tak rozvíjí záněty, jež jednak zhoršují příznaky astmatu a způsobují astmatické záchvaty, ale mohou rovněž vést k rozvoji pneumonie (zápalu plic), závažnému a potenciálně smrtelnému onemocnění.[4] Jen v Evropě pneumonie končí úmrtím přibližně ve 230 000 případů ročně.[6] Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí se pneumonie v kombinaci s chřipkou dokonce řadí mezi deset nejčastějších příčin úmrtí ve světě.[5] V ČR každým rokem pneumonií onemocní 80 až 150 tisíc pacientů, přičemž incidence se výrazně zvyšuje právě při výskytu chřipkové epidemie.[7]

Diabetes (cukrovka)

Další rizikovou skupinou zvýšeně ohroženou chřipkovým onemocněním jsou diabetici. Na diabetes se u nás podle posledních statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR z roku 2016 oficiálně léčí téměř 930 tisíc nemocných.[8] Chřipka může zvýšit míru stresu v těle, což může ovlivnit hladinu cukru v krvi a vést k vážným zdravotním komplikacím.[10] Uvádí se, že diabetikům hrozí až 6x větší pravděpodobnost hospitalizace a 2x větší riziko úmrtí na srdeční onemocnění nebo cévní mozkovou příhodu oproti zdravým osobám.[9] Pacienti s cukrovkou často čelí krátkodobým komplikacím, jako je ketoacidóza (stav, kdy tělo nevyužívá cukr jako palivový zdroj z důvodu nedostatku inzulínu) nebo tzv. HHS - hyperosmolární hyperglykemický stav (závažná akutní komplikace dekompenzace diabetu, především diabetu 2. typu s velmi vážnou prognózou). Nebezpečné jsou rovněž infekce hrudníku, z nichž se může rozvinout pneumonie. Vzácněji se dále mohou objevit tonzilitida (zánět mandlí), meningitida (zánět mozkových blan) a encefalitida (zánětlivé onemocnění mozku).[11]