Digitalizace služeb státu i byznysu rychle roste a stává se samozřejmou součástí každodenního života. Přesto existuje velká skupina lidí, pro které je digitální prostředí stále bariérou. Nejde jen o techniku samotnou. Jde o schopnost porozumět nástrojům, orientovat se a s důvěrou je používat. Pokud je tato schopnost nedostatečná nebo úplně chybí, vzniká digitální propast, která se reálně mění v propast sociální.
Konference otevřela diskusi sérií odborných panelů, které mapovaly současnou situaci i konkrétní důsledky digitálního vyloučení. První vstup patřil Mikuláši Štubnovi z organizace Autismity, která pomáhá lidem na autistickém spektru s orientací v každodenních situacích.
První panel dnešní konference nesl název Digitální vyloučení a přístupnost státních služeb. Účastnili se ho Jindřich Oukropec z platformy Pomáháme Digital, Jiří Táborský ze společnosti STEM, Veronika Víchová z kanceláře veřejného ochránce práv a Karel Trpkoš z Ministerstva práce a sociálních věcí. Panel se věnoval tomu, jaké konkrétní bariéry lidé v roce 2025 zažívali při komunikaci se státem v online prostředí a co je nutné změnit, aby digitální služby byly skutečně srozumitelné. Po tomto bloku promluvila Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.



