Mimo teoretickou část byly na programu nácviky měření povrchové kontaminace, kalibrace přístrojů a spektrometrické měření na místě (in-situ), odběry vzorků půdy a dohledávání zdroje ionizujícího záření (IZ). Pro dohledávání zdrojů IZ byla využita hermetická laboratoř o objemu 60 m3 umístěná v hermetické velkokapacitní hale o objemu 4500 m3. Prostory jsou jinak využívány pro testování kolektivních ochranných prostředků a systémů nebo velkoobjemových dekontaminačních CBRN prostředků a zařízení v téměř reálných podmínkách. Scénář cvičení zahrnoval průzkum havarované dodávky převážející radioaktivní látky, které byly během nehody rozptýleny po jejím interiéru. Poprvé bylo využito reálné fixované radioaktivní kontaminace a navíc i fluorescenční barvivo ve formě prášku, které mělo simulovat a odhalit kontaminaci povrchů těla zasahujících osob pohybujících se v zamořeném prostoru vozidla. Přítomnost "kontaminantu" byla v různé míře odhalena během odkládání osobních ochranných pomůcek (návleky na nohy, rukavice, respirátor a pro povrch těla tzv. Tyvec) na výstupu z hermetických prostor. Jak se předpokládalo, kontaminant byl deponován nejvíce na podrážkách bot a rukavicích - po vysvlečení ochranných oděvů nebyl nikdo z pracovníků mobilních skupin povrchově kontaminován na spodnějších částech oděvu. To dokládalo kázeň a uvážlivost cvičících jak při práci v kontaminovaném prostředí, tak i při následném odkládání ochranných pomůcek.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.



