Společnost EMC Corporation dnes představila výsledky studie IDC Digital Universe, kterou sponzorovala. Studie má název Big Data, Bigger Digital Shadows, and Biggest Growth in the Far East (Velká data, ještě větší stíny nad digitálním světem a největší růst na Dálném východě). Mezi její hlavní zjištění bezesporu patří skutečnost, že objem dat celosvětově roste rychleji, než se očekávalo. Digitální vesmír dosáhne do roku 2020 velikosti 40 zettabajtů (ZB) a do této doby také nově se rozvíjející trhy vytlačí z role hlavního producenta světových dat rozvinutý svět. Jen pro představu, kdyby bylo uloženo 40 ZB dat na dnešní disky Blue-ray, hmotnost těchto disků (bez jakýchkoli pouzder či obalů) by byla stejná jako hmotnost 424 letadlových lodí třídy Nimitz. Zásadním faktorem, který k rozpínání digitálního vesmíru přispívá, je růst strojově generovaných dat, jejichž podíl vzroste z 11 % v roce 2005 na více než 40 % v roce 2020.

Studie Digital Universe ale také ukazuje, že využití vytvořených dat silně pokulhává, neboť většina jich leží v neoznačených souborech nebo jiných nestrukturovaných zdrojích, takže o nich vlastníci vědí jen málo. V roce 2012 by přitom bylo možné s nástroji Big Data získat užitečné informace z 23 % (643 exabajtů) dat v digitálním vesmíru, pokud by byla označkována a podrobena analýze. Momentálně jsou však značkami opatřena jen 3 % potenciálně užitečných dat a analyzuje se jich dokonce pouze 0,5 %.

Ještě výrazněji představená studie varuje před malým zabezpečením dat. Objem těch, která vyžadují ochranu, totiž roste rychleji než samotný digitální vesmír. V letošním roce vyžadovalo nějaký typ zabezpečení zhruba 35 % informací v digitálním vesmíru, reálně se ale ochrana uplatňuje jen u 20 % informací.

Tento rozdíl mezi objemem dat se skrytou hodnotou a objemem reálně získané hodnoty, mezi požadovanou a skutečnou úrovní ochrany dat a také rozdíly v zeměpisném rozložení světových dat označuje studie, která letos vychází již pošesté, jako “velkou datovou propast“.