Hosty zajímalo, jaké jsou názory Jana Fischera na Evropskou unii a jaká je podle něj její budoucnost. Jan Fischer sám sebe označil za eurokritika, nikoliv za euroskeptika, a uvedl, že hlavní problém EU vidí v přebujelosti institucí a nástrojů, které nejsou pod demokratickou kontrolou. Jako příklad uvedl projekt Evropa 2020. Podle jeho slov máme sklon přeceňovat roli odborných mezinárodních institucí. „Nejdůležitější je ochránit jádro demokracie“, dodává.

K aktuální otázce možného odchodu Řecka z Eurozóny Fischer uvedl, že existují tábory pro i proti, přičemž oba mají podle něj svou váhu. Fischerovi je bližší podpora udržení Řecka v Eurozóně. Fischer zdůrazňuje, že i k případnému odchodu Řecka nemůže dojít ze dne na den a měl by pro Evropu dlouhodobé negativní následky. Primární chybu vidí již v prvopočátku celého procesu, kdy bylo politicky rozhodnuto, že se země se zcela rozdílnými ekonomickými úrovněmi stanou součástí jednoho celku.

„Umím si představit jen jednu horší věc, než je Evropská unie, a to kdyby EU neexistovala. Unie má samozřejmě spoustu chyb, nejde však jen o to, jak ji vnímáme my, ale i o to, jak je vnímána zvenčí jako jednotný celek. “, dodal na závěr k tomuto tématu. A zdůraznil např. pozitivní působení institucí EU v zemích bývalé Jugoslávie.

Zmínil také, že ač se v souvislosti s EU nejčastěji mluví o Řecku a velmi špatné ekonomické situaci Španělska a Itálie, málokdo ví, že dlouhodobě nejzadluženějším státem Eurozóny je Belgie. „Problém Španělska není v rozpočtu, ale v bankovním sektoru. Navíc je zde 50% mladých nezaměstnaných do věku 25 let, což není chybou Evropské Unie“, odpověděl na dotaz jednoho z hostů. Poznamenal však, že například situace v Itálii nebo Irsku se zlepšuje, i když prognózy byly ještě donedávna opačné.