Indikativní ceny plynu jsou rozdělené na tři skupiny podle charakteru odběru – Vaření, Ohřev vody a Otop. Ukazatel odráží cenu plynu na burze a marži obchodníka. (Marže není jen zisk, ale zahrnuje i náklady obchodníka, vč. poplatků.) Pokud spotřebitelé porovnají indikativní cenu s cenou obchodníka (na faktuře a v ceníku má položka např. název „platba za ostatní služby dodávky“), mohou zjistit rozdíl a potenciální úsporu. Jedná se pouze o neregulovanou část ceny (viz příloha).

„Tento ukazatel dobře zafungoval ve chvíli, kdy velkoobchodní ceny plynu klesaly a většina dodavatelů to zohledňovala ve svých sazebnících buď velmi pomalu, nebo vůbec. Po zveřejnění indikativní ceny byl vidět značný posun, a to i přesto, že pro obchodníky je indikativní cena nezávazná. Indikativní cena je určitým ukazatelem pro spotřebitele, aby si mohli vyjednat lepší cenové podmínky dodávky plynu a tím snížili své náklady na tuto komoditu,“ sdělila dále Alena Vitásková.