Známkami kvalit potravin se zabývá server www.ekonomika.cz ve svém seriálu pro tento týden.
Součástí marketingu značek je i označování výrovku „nadfiremní“ známkou kvality, kdy nad výrobcem bere záštitu někdo jiný. U nás se v posledních letech se značkami kvality zejména u potravin roztrhl pytel. Je pravdou, že srovnávat marketingový dopad například u nás asi nejznámější Klasy s marketingem Coca-Coly je poněkud přehnané, ale principy dobrého marketingu jsou pořád stejné. Dokázat, že to, co slibuji na obalu či v reklamě, je dlouhodobě pravdivé.
Na tuzemském trhu najdete loga, která mají buď legislativní oporu (například evropská chráněná označení – původu, zeměpisného původu, zaručená tradiční specialita) nebo oporu v národních systémech kvality (například KLASA, Regionální potravina, loga pod systémem Česká kvalita pod Ministerstvem průmyslu a obchodu, loga zaštítěná Asociací krajů ČR, Potravinářskou komorou, Hospodářskou komorou apod.). To jsou tedy označení garantované státními institucemi.
Dá se říci, že v českých obchodech se v poslední době různé známky a certifikáty zaručující původ a kvalitu výrobků poněkud přemnožily. Asi nejznámější je zmíněná Klasa. Klasu a značku regionální potravina uděluje Ministerstvo zemědělství. Dostanou ji jen ty nejkvalitnější potravinářské a zemědělské výrobky. Na označení Regionální potravina má nárok potravinářský výrobek, který zvítězí v krajských soutěžích. Produkt musí být vyroben na území kraje, ve kterém bylo ocenění uděleno a musí být dokonce i ze surovin dané oblasti. Tyto dvě značky jsou nejznámější, ale vedle nich je řada už méně známých.
Setkáváme se se známkami Český výrobek či Czech made, Česká kvalita a jinými s přívlastky český, česká, české… Tyto výrobky musejí být zhotoveny na českém území a ze stanoveného podílu českých surovin. Ale je tu také BIO - celostátní ochranná známka pro biopotraviny, nebo Zdravá potravina, která nesmí obsahovat sporné přídavné látky, éčka a umělá aromata.
Tím ale výčet nekončí. Je tu také BIO V EU - čili logo EU pro ekologickou produkci balených biopotravin. Dále je tu - Vím co jím - což má být označení nutričně vyvážených potravin.
Nebo se můžete také setkat s označením CERTIFIED E-FRIENDLY FOOD (CEFF), což jsou potravinářské výrobky bez obsahu konzervantů, umělých barviv a sladidel.
K tomu, aby z té spousty označení měl kupující v hlavě pořádný „guláš“, tedy není daleko. Není divu. V dnešní době si téměř každý obchodní řetězec zavádí svou vlastní známku kvality. Albert má svou Albert kvality, řetězec Tesco má svou Tesco Záruku kvality a Billa značku Naše Bio.
Faktem je, že lidé českým značkám kvality u potravin příliš nevěří. Proč? Je jich mnoho a proto se v nich nevyznají. V chaosu, který u nás na trhu vládne, se dá zorientovat jen stěží. Navíc na komplexní vnímání kvality (a ne ceny) potravin není náš spotřebitel připraven – informací je málo, téměř nikdo politiku značek nevede, naopak často je kupující otevřeně či skrytě klamán. Zákazník neví, jak kvalitu „uchopit“, a tak se drží jediného jasného a ne zrovna nejvhodnějšího vodítka – ceny.
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: rep