ERÚ v souladu se svým zmocněním průběžně monitoruje energetický trh, ceny plynu, elektřiny i tepla. Na počátku letošního roku však zaplnily česká média zprávy, jak velké marže si v tuzemsku účtují obchodníci s plynem a na jak tučné zisky jim přispívají české domácnosti.

V reakci na takto závažné podněty z řad veřejnosti zadala předsedkyně ERÚ Alena Vitásková prohloubení monitoringu a požádala o spolupráci další instituce (ÚOHS, MPO, ČNB aj.).

„Výsledek prokázal, že ERÚ nastavil podmínky pro fungování liberalizovaného trhu s plynem správně, v souladu s příslušnou legislativou. Konkurence je tu silná, na trhu působí 88 obchodníků, kteří snižují ceny, za které mohou domácnosti plyn nakoupit. Zároveň ale vidíme, jak se rozevírají nůžky mezi nejlepšími a nejhoršími nabídkami obchodníků. To může vést k tomu, že spotřebitelé, kteří si nabídky pravidelně porovnávají a nebojí se s obchodníkem dohadovat o ceně, platí výrazně méně než domácnosti, které jsou pasivní nebo jsou svázány smlouvami na dobu určitou a s fixní cenou,“ shrnuje výsledek hloubkového monitoringu Alena Vitásková.

ERÚ proto spíš než o přímé regulaci uvažoval, jak pomoci těm domácnostem, které platí zbytečně moc. Právě indikativní ceny komodity plyn jsou jednoduchým a účinným nástrojem, podle kterého spotřebitelé vidí na první pohled, zda za faktury zbytečně nepřeplácejí. Pokud ano, mohou tento ukazatel použít při vyjednávání o snížení ceny u dodavatele. Že to české domácnosti umí, už předvedly v analogických případech, například u mobilních operátorů.

Indikativní ceny komodity plyn jsou rozdělené podle charakteru odběru – Vaření, Ohřev vody a Otop. Ukazatel odráží cenu plynu na burze, náklady a marži. (Podotýkáme, že marže není zisk, ale zahrnuje i náklady obchodníka, vč. poplatků.) Pokud si zákazníci přičtou regulovanou složku ceny, která je specifická pro jejich distribuční území, a daně, zjistí, kolik mohou ušetřit změnou smlouvy.