HK ČR: Na stole jsou tři varianty zrušení karenční doby. Žádná z nich ale nezabrání fiktivní nemocnosti

09.05.2018 12:49

Hospodářská komora po své analýze tří variant možného zrušení karenční doby, které dnes odpoledne opět projedná tripartita, bude i nadále prosazovat, aby tento institut, který se zavedl, aby snížil fiktivní nemocnost zaměstnanců, byl nadále zachován.

HK ČR: Na stole jsou tři varianty zrušení karenční doby. Žádná z nich ale nezabrání fiktivní nemocnosti
Foto: Archiv
Popisek: Hospodářská komora - logo

Karenční lhůta prokazatelně splnila svůj účel, přispívá k větší odpovědnosti zaměstnanců ke krátkodobým pracovním neschopnostem, umenšuje prostor pro fiktivní nemocnost a zabraňuje tak zneužívání systému při čerpání nemocenské. Zneužívání systému nemocenského pojištění prokazují statistiky jak při srovnání s jinými zeměmi v Evropě, tak i data okresních správ sociálního zabezpečení. Podrobnosti ZDE.

Hospodářská komora připomíná, že samotní zaměstnanci nemocenské pojištění, ze kterého jim náleží nemocenská, od roku 2009 nehradí. Placení nemocenského pojistného a příspěvku na politiku zaměstnanosti zaměstnancem bylo totiž znovuzavedením karenční lhůty zrušeno a zaměstnanec si dnes ze své mzdy hradí pouze zdravotní pojištění, ze kterého ale není hrazena nemocenská, nýbrž ošetření u lékaře.

Je i v zájmu zaměstnance, aby byl ve vztahu ke krátkodobé nemoci odpovědný za své zdraví. Podle propočtů Hospodářské komory tím, že zaměstnanec si nemocenské pojištění ve výši 1,1 % z hrubé mzdy už neplatí, ušetří dostatečné peníze, aby si první tři dny nemoci pokryl. Úsporou si totiž vytváří zdroje na 4,6 dnů krátkodobé nemoci za rok s výší náhrady 60 % svého průměrného výdělku (neredukovaného). Přičemž počet dní dočasné pracovní neschopnosti na zaměstnance v roce se statisticky pohybuje kolem 0,4. Z těchto prostředků si každý zaměstnanec hradí svoji spoluúčast v prvních třech dnech nemoci.

Současná úprava také umožňuje zaměstnavatelům poskytovat náhradu mzdy i v prvních třech dnech dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, což se v praxi i děje formou zaměstnaneckých benefitů. Zaměstnavatelé také poskytují tzv. sick days. Tato oblast by měla zůstat plně v kompetenci zaměstnavatelů a patřit k jejich zaměstnanecké politice.

Pokud dojde k politickému rozhodnutí a karenční doba bude zrušena, musí být podle Hospodářské komory nákladově neutrální pro zaměstnavatele a zaměstnavatelé musí mít k dispozici efektivní kontrolní nástroj zaměstnanců v DPN (typu „eNeschopenky“).

Stanovisko Hospodářské komory k jednotlivým variantám:

  • Varianta I (ČSSD), která počítá s úplným zrušením karenční doby a zaměstnavatel by zaměstnanci vyplácel ze svého 60 % mzdy za 14 dní nemoci, je pro zaměstnavatele neakceptovatelná. Zaměstnavatelům se prodlouží doba poskytování náhrady mzdy za DPN. Snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění u zaměstnavatele z 2,3 % na 2,1 % nenahradí zvýšené výdaje zaměstnavatelů na náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci. Dojde k dalšímu zvýšení nákladů na pracovní sílu, což v důsledku samozřejmě zdraží služby a výrobky zákazníkům.
     
  • Varianta II. (ANO) je pro zaměstnavatele přijatelnější. Doba poskytování náhrady mzdy ze strany zaměstnavatele se neprodlužuje z 11 na 14 dní, zaměstnancům by v prvních třech dnech nemoci náleželo od zaměstnavatele 30 % náhrady mzdy. Podle Hospodářské komory by taková náhrada mzdy ve snížené sazbě v prvních třech dnech nemoci mohla zabránit účelové krátkodobé nemocnosti. Tato varianta hnutí ANO ale zvyšuje byrokracii, protože by byly de facto použity k úhradě mzdy dvě sazby a způsob a výpočet náhrady mzdy by se stal složitějším.

    Hospodářská komora ale postrádá jakékoli argumenty, proč u této varianty nedochází ke snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění u zaměstnavatele. Diskuze o snížení pojistného hrazeného zaměstnavatelem v této variantě by neměla být vyloučena. Také je možné uvažovat o maximálním celkovém počtu dní krátkodobé pracovní neschopnosti v roce, kdy je náhrada mzdy poskytována (např. 6).
     
  • Varianta III., která počítá s úplným zrušením karenční doby a zavádí povinnost zaměstnance hradit pojistné ve výši 0,6 % z hrubé mzdy, penalizuje zaměstnavatele i zdravé zaměstnance. V podstatě zanikne smysl benefitu poskytovaného některými zaměstnavateli jako náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci. Naopak bude třeba zvažovat, zda se mají vytvářet nové benefity pro zdravé zaměstnance, kteří zavedením nové povinnosti placeného pojištění zaměstnanci ve výši 0,6 % přijdou o část svého čistého výdělku.

Elektronická neschopenka

Nový harmonogram zavedení elektronické neschopenky, kdy MPSV navrhuje zrušení legislativního podkladu stávajícího projektu „eNeschopenky“ a simultánní zahájení prací na její nové podobě s termínem účinnosti 1. 1. 2021, shledáváme jako přesvědčivý a věříme, že k němu bude přihlédnuto zejména při případných změnách karenční lhůty v rámci novelizace zákoníku práce, neboť funkční kontrolní nástroj typu elektronické neschopenky je nezbytným předpokladem jakéhokoliv případného souhlasu Hospodářské komory ČR se zrušením karenční lhůty.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Český telekomunikační úřad: Monitorovací zpráva č. 7/2019

12:04 Český telekomunikační úřad: Monitorovací zpráva č. 7/2019

Rada ČTÚ je opět kompletní. Radního Josefa Bednáře, kterému v květnu skončil mandát, od 1. července …