Tato novelizace však postihuje případy, které nastaly od jejího přijetí do budoucna, a nevztahuje se na případy z předchozího období, kdy byla právní úprava této problematiky velmi nejasná, a její posouzení v případě sporných situací tak není nijak dořešena a bude i do budoucna záviset především na její interpretaci příslušnými orgány či soudem. V praxi se tak doporučuje dříve uzavřené smluvní vztahy na základě této novely nově revidovat.

Podle § 66d odst. 1 obchodního zákoníku může být zaměstnanec společnosti současně statutárním orgánem této společnosti nebo jeho členem. Souběh funkcí upravený na základě tohoto ustanovení zákoníku má však několik praktických důsledků.

V tomto případě totiž lze všechny úkony generálního ředitele považovat i za úkony statutárního orgánu. To může mít dopad nejen na závaznost provedených úkonů, ale také na odpovědnost samotného generálního ředitele, neboť při pověření obchodním vedením musí statutární orgán postupovat s péčí řádného hospodáře, a to i při volbě osoby vhodné k pověření vedením společnosti. Statutární orgán by pak měl výsledky obchodního vedení také kontrolovat. Dotčené funkce jsou v tomto případě ve skutečnosti vykonávány jednou osobou a daná osoba tak za závazky z výkonu funkce generálního ředitele ručí přímo i jako statutární orgán či jeho člen, což by v případě, že by tato osoba byla pouze na pozici generálního ředitele, neplatilo, neboť by obecně ručila pouze podle ustanovení zákoníku práce.