Tyto malé ohýnky však často představují větší riziko než ty velké, které organizovaně pořádají obce nebo spolky. Je to hlavně proto, že velká vatra, která doprovází oficiální akci, je ve většině případů pod dozorem dobrovolných hasičů. Navíc je takové pálení předem nahlášeno hasičům, společně se všemi protipožárními opatřeními, která organizátor (osoba odpovědná za toto pálení) zabezpečil. Hasiči mohou navíc ještě nějaká další opatření nařídit.

Pokud si ale udělají lidé oheň na zahradě pouze pro rodinu, často podcení protipožární opatření, která je potřeba dodržet. Mají pocit, že z malého ohniště se oheň nemůže rozšířit, a tak ho často nechají bez dozoru a neštěstí je na světě.

Obecně platí, že  největší roli v nárůstu požárů před oslavami čarodějnic hraje počasí.  Pokud je před 30. dubnem dlouho sucho a je teplo, dojde k požáru mnohem snáz, než když je půda prosáklá vodou. Stejně tak je nebezpečný silný vítr, který žhavé uhlíky rozfouká po okolí a snadno tak chytne třeba suchá tráva.

To dokládá i níže přiložená tabulka s počtem požárů na čarodějnický den za posledních 10 let. Velmi suchý duben jsme zaznamenali v letech 2016 i 2018. Tyto roky byl obecně velký nárůst požárů v přírodním prostředí v rámci celého jarního období.

V loňském roce, určitě i díky omezením kvůli pandemii COVID-19, bylo dne 30. dubna celkem 71 požárů a z toho jen 26 v přírodním prostředí.