Vzniku přeshraniční tratě na konci 30. let minulého století předcházela řada dílčích staveb, které přivedly železnici až do Horní Lidče. Nejprve byla 1. listopadu 1884 otevřena lokálka společnosti Rakouských místních drah (ÖLEG) z Hranic do Valašského Meziříčí, která byla o rok později prodloužena až do Vsetína. Pak na řadu let utichl stavební ruch a s dalším pokračováním železnice se začalo až po vzniku nové samostatné Československé republiky. Ta potřebovala vylepšit nedostatečné spojení mezi Čechami, Moravou a Slovenskem. Většina tratí v západní části země totiž historicky směřovala k Vídni, zatímco ve východní části k Budapešti. Jejich propojení bylo nedostatečné a navíc část tratí byla snadno zranitelná kvůli svému vedení v těsné blízkosti bezpečnostně citlivých státních hranic. Proto po roce 1918 vznikl ambiciózní plán na dostavbu česko-slovenského železničního spojení.

Nová trať pro republiku

Na Valašsku začala jako první stavba tratě vedoucí ze Vsetína přes Horní Lideč do Bylnice, kde navazovala na již existující a v roce 1888 otevřenou spojnici Moravy a Slovenska přes Vlárský průsmyk. Provoz na ní byl zahájen v roce 1928. V září roku 1935 se pak konala tzv. politická pochůzka dráhy Horní Lideč – Púchov a následovala samotná stavba tratě, kterou prováděli podnikatel Ing. Bohuslav Krýsa z Ostravy a firma Posista Praha. Investorem výstavby téměř 28 kilometrů dlouhé dvoukolejné tratě byla Ústřední stavební správa Československých státních drah (ČSD). Provoz na trati byl zahájen 2. května 1937. Přestavbou z lokální na hlavní trať procházel v době první republiky také úsek z Hranic do Vsetína. V roce 1960 pak byla celá trať elektrifikována. Zajímavostí trati v náročném horském terénu je řada umělých staveb včetně mostu přes Váh nebo vrcholového Střelenského tunelu s délkou 298 metrů v nadmořské výšce 529 metrů. 

Po svém otevření v roce 1937 na celé trati z Hranic přes Valašské Meziříčí, Vsetín a Horní Lideč dále do Púchova nebo do Bylnice a případně dál do Trenčianské Teplé jezdila necelá desítka osobních zastávkových vlaků denně. Cesta z Hranic do Vsetína trvala běžným vlakem skoro hodinu a půl. O něco rychlejší motorový vůz to zvládl za hodinu a čtvrt. Do Horní Lidče byla cesta ještě o dalších 30 až 40 minut delší. Z Horní Lidče do Púchova to trvalo osobnímu vlaku přibližně dalších 40 minut.