Podle odhadů Hospodářské komory cizinci, kteří už ve firmách pracují prostřednictvím vládního Programu kvalifikovaný zaměstnanec, odvádějí do státní kasy spolu se zaměstnavateli jen na odvodech daní, sociálního a zdravotního pojištění 23 miliard korun ročně a další miliardy korun stát získává z jejich spotřeby. Každý uchazeč má navíc povinnost státu při podání žádosti o zaměstnaneckou kartu zaplatit správní poplatek 5 000 korun, takže už jen samo zpoplatnění dovozu zahraničních zaměstnanců z velké části pokrývá platy státních úředníků věnujících se příslušné agendě.
„Z pohledu Hospodářské komory je nicméně lhostejné, zda se hladkého náboru zahraničních pracovníků dosáhne udržením stávajícího počtu státních úředníků věnujících se příslušné agendě, anebo zintenzivněním její digitalizace. V každém případě jde o nepříliš častý příklad toho, že i ze státního rozpočtu lze vydávat prostředky s velmi výhodnou návratností,“ upřesňuje prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Zaměstnavatelé i uchazeči o práci přitom musí splnit přísné podmínky, jejichž plnění je prověřováno právě pracovníky ministerstev. Ministerstvo vnitra rozhoduje o žádostech o pobytová oprávnění a monitoruje bezpečnostní dopady realizace programu. Ministerstvo zahraničních věcí má za úkol řídit činnost zastupitelských úřadů nabírajících žádosti zahraničních pracovníků o pobytová oprávnění.
Firmy můžou od listopadu roku 2022 nově zaměstnat také pracovníky z Arménie, Gruzie a Severní Makedonie. Změnu programu iniciovala Hospodářská komora a další podnikatelské organizace. Navýšily se i kvóty pro náběr žádostí na zastupitelském úřadu v Kišiněvě a na zastupitelském úřadě v Manile.
Hospodářská komora také vyjednala s ministerstvy navýšení kvót. Od července letošního roku by se měla zvýšit kvóta pro pracovníky z Filipín (o 3 000 za rok) a z Mongolska (o 2 000 za rok). Na to ale nejsou kapacitně připravené české zastupitelské úřady, proto je nejisté, v jakém časovém horizontu bude program fakticky rozšířen.
Kvóty ostatních zemí zahrnutých do programu (Arménie, Filipíny, Gruzie, Indie, Kazachstán, Moldavsko, Mongolsko, Srbsko a Černá Hora, Severní Makedonie) tvoří dohromady místa pro cca 9 400 pracovníků za rok.
Hospodářská komora je jednotným centrálním místem pro sběr, kontrolu a zařazování žádostí zaměstnavatelů do tohoto programu. Vyřizuje více než 80 % všech žádostí firem v zemi. Dosud zpracovala 15 tisíc žádostí firem o 100 tisíc pracovníků z devíti zemí. Komora tak pomáhá firmám obsazovat tolik potřebná pracovní místa v kapacitách, které jí vláda umožní.
Hospodářská komora v posledních letech zaznamenává výrazný nárůst zájmu firem o zahraniční pracovníky. Nejčastěji žádané profese pochází z oblasti stavebnictví, skladování, dopravy, stravování a výroby.
Hospodářská komora už dříve uvedla, že státní kasa kvůli rekordnímu počtu neobsazených míst jen v roce 2018 tratila nejméně 84 miliard korun na daních a odvodech, v roce 2019 potenciální ztráty dosáhly přibližně 110 miliard korun, v roce 2023 se podle odhadů Hospodářské komory budou potenciální škody pohybovat okolo 150 mld. korun.
Hospodářská komora také dlouhodobě upozorňuje, že vládní program ekonomické migrace znevýhodňuje nejmenší zaměstnavatele. Přístup do programu jim je odepřen jen na základě skutečnosti, že zaměstnávají méně než šest pracovníků. Hospodářská komora ve spolupráci se Svazem průmyslu a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů už v minulosti předložila MPSV návrh na zavedení zvláštního projektu pro malé (mikro) firmy, resort ale na tento návrh podnikatelských organizací nereaguje.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
