„Kdo úspěšně složí mistrovskou zkoušku, stane se držitelem mistrovského listu a bude mít právo používat označení Mistr. Zákazníci se tak brzy dočkají třeba Mistrů tesařů, Mistrů pekařů, Mistrů cukrářů a dalších. Mistři budou zárukou kvalitně provedené práce a solidního přístupu k zákazníkům i kvalitního reklamačního, záručního a pozáručního servisu,“ uvedl prezident Cechu obkladačů a viceprezident Hospodářské komory Roman Pommer.

Vedle benefitů, které získá zákazník, si Hospodářská komora od mistrovských listů slibuje i to, že se stanou společenským oceněním řemeslníka za práci nejvyšší kvality. Tuzemské zákony v současnosti absolventům středních škol totiž neumožňují, aby svou odbornost a řemeslnou kvalitu získanou praxí mohli formálně deklarovat, jako je tomu běžně v zahraničí, kupříkladu v Německu, Rakousku, Francii nebo Norsku, ale také v Polsku, Maďarsku nebo Chorvatsku. Mistrovské zkoušky jsou v těchto zemích také vzájemně uznávány úřady a zaměstnavateli.

Mistrovská zkouška bude mít tři části: praktickou, teoretickou odbornou a teoretickou obecnou. Praktickou část bude tvořit realizace mistrovského díla na nejvyšší úrovni. V teoretické odborné části se budou ověřovat odborné znalosti. Obecná část bude mít za cíl ověřit, jaké má žadatel o titul provozně ekonomické znalosti, zejména schopnost řídit a vést ke zvýšení dovedností a znalostí kolektiv pracovníků včetně žáků, a také jak se orientuje v podnikatelském prostředí. Tato část bude jednotná pro všechny mistrovské kvalifikace.