Česká republika tento práh, dnes na úrovni 1 milionu korun za posledních 12 kalendářních měsíců, nezměnila od svého vstupu do EU, čímž se nezohlednil cenový vývoj v uplynulých 16 letech. Navýšení prahu na 2 miliony korun, anebo alespoň na 1,2 milionu, jak někteří poslanci navrhují, Hospodářská komora podporuje.

Díky tomu by se podnikatelům snížila administrativní náročnost podnikání. Pokud se podnikatel stane plátcem DPH, přibudou mu totiž nové povinnosti. Musí řádně zaevidovat daňové doklady a zpracovávat a podávat pravidelně daňová přiznání k dani z přidané hodnoty. To zvyšuje režijní náklady podnikatele a časovou náročnost.
Samozřejmě, pokud konkrétnímu podnikateli i s nižším obratem z různých důvodů vyhovuje být plátcem DPH (např. kvůli vazbám na obchodní partnery, kteří sami jsou plátci daně), měla by být nadále zachována možnost dobrovolné registrace k DPH.

Například Polsko zvýšilo práh pro registraci k DPH z 150 000 PLN na 200 000 PLN od 1. ledna 2017 právě proto, aby se polským podnikatelům snížila zátěž související s daňovou agendou a administrativní zátěž polských finančních úřadů.

Zvýšení limitu obratu z 1 milionu na 1,2 miliony Kč nebo 2 mil. Kč navrhl poslanec Jan Hrnčíř. Navýšení limitu na 2 miliony korun navrhl také poslanec Vojtěch Munzar.

Analytici a legislativci Hospodářské komory České republiky provedli rozbor všech pozměňovacích návrhů k novému daňovému balíčku. Daňový balíček, který čeká závěrečné 3. čtení, mimo jiné zavádí stravenkový paušál pro zaměstnance nebo navyšuje sazby spotřební daně z tabákových výrobků. Poslanci k vládnímu návrhu, který má změnit některé zákony v oblasti daní od ledna 2021, předložili 63 pozměňovacích návrhů. Někteří z nich například navrhli zvýšit limit povinné registrace k DPH na 2 miliony korun tržeb ročně nebo rozšířit okruh daňové uznatelnosti očkování zaměstnanců. Jiní kupř. usilují o to, aby zaměstnanci neměli nárok na peněžitý příspěvek na stravování od zaměstnavatele.