Statistiky s ostatními vyspělými evropskými zeměmi i data okresních správ sociálního zabezpečení potvrzují, že systém nemocenského pojištění byl před zavedením karenční lhůty zřejmě ze všech sociálních systémů zavedených od počátku 90. let v ČR tím nejvíce zneužívaným. Nemocnost lidí byla dokonce výrazně i nad průměrem středoevropských zemí s podobnou historií, jako je Maďarsko, Polsko nebo Slovensko, aniž by k tomu byl oprávněný důvod. Podle všech mezinárodních srovnávacích lékařských průzkumů je totiž zdravotní stav obyvatelstva v těchto zemích horší než v ČR.

Rovněž údaje okresních správ sociálního zabezpečení potvrdily souvislost míry pracovní neschopnosti například s prázdninami a různými volny, která jsou udělována třeba školákům. To vedlo k rekordním mírám pracovní neschopnosti, v některých letech, např. v letech 2001 až 2003, dosahovala až 6,8 %. Přirozená míra pracovní neschopnosti se přitom ve vyspělých zemích EU pohybuje mezi 4 až 4,5 %.