Originální rozhlasová kompozice Matko Boží, vyžeň Putina se vrací k umělecké intervenci mladých žen, které upozorňovaly na nebezpečné propojení patriarchy pravoslavné církve s autoritářským režimem Vladimira Putina. Dramatik a režisér Jiří Adámek Austerlitz vzal vážně záměr performerek pronést na půdě chrámu punkovou modlitbu. Přivedl před mikrofony tři jemné dívčí ženské hlasy, aby v proměnlivém proudu litanií, prohlášení, citací a zpěvů, znovu položily otázku, proč ruská společnost tolik lne k diktátorskému režimu a je ochotna tolerovat jeho agresi. V dokonalé souhře autorský i režijní záměr naplňují interpretky Vendula Holičková, Kateřina Císařová a Bára Mišíková, stejně jako hráči Brno Contemporary Orchestra vedení dirigentem Pavlem Šnajdrem. Hudebně zvukovou podobu celku pak vytvořil Ladislav Železný, který s Adámkem Austerlitzem pravidelně spolupracuje na většině jeho rozhlasových projektů.
„Mám z toho obrovskou radost. Účastnil jsem se poslechu a debaty a byl jsem mile překvapený, že na to spousta lidí, spousta porotců a porotkyní dost živě a intenzivně reagovala. Ale musím se přiznat, že při té velké konkurenci jsem si od toho nic víc nesliboval. Jenom jsem to považoval za potvrzení, že hra funguje i mezinárodně a že i v tomhle výběrovém prostředí to zafungovalo. Ale to, že dostaneme přímo ocenění, je pro mě veliká radost. Velký svátek,“ říká autor hry, dramatik a režisér Jiří Adámek Austerlitz.
„V případě inscenace Matko Boží, vyžeň Putina Jiřího Adámka Austerlitze jde o docela specifickou zvukovou kompozici, která klade na posluchače určité nároky. O to větší mám radost, že takto rezonovala na mezinárodní scéně. Je to samozřejmě ocenění pro autora a režiséra, pro všechny tři interpretky, pro spolupracující hudebníky, pro zvukového designéra Ladislava Železného, ale v neposlední řadě je to ocenění i pro Český rozhlas jako takový, který vznik díla připravovaného k výročí války na Ukrajině umožnil a podporoval,“ doplnila dramaturgyně díla Renata Venclová
„Zvláštní uznání pro rozhlasovou hru Matko Boží, vyžeň Putina na jednom z nejprestižnějších festivalů rozhlasové tvorby, v konkurenci, která na Prix Europa panuje, je pro Český rozhlas velkým úspěchem. Těší mě, že na mezinárodním poli byl oceněn tvůrčí počin Českého rozhlasu, který potvrzuje dlouhodobou péči naší instituce o rozvíjení umělecké kreativity,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Hru Matko Boží, vyžeň Putina uvedla v premiéře stanice Český rozhlas Vltava v rámci své pravidelné programové řady Večerní drama. „Hru aktuálně nabízíme k online poslechu na webu ČRo Vltava a portále mujRozhlas, kde bude k poslechu po dobu jednoho měsíce,“ doplnila Jaroslava Haladová, šéfredaktorka ČRo Vltava.
- Autor a režie: Jiří Adámek Austerlitz
- Dramaturgie: Renata Venclová a Zuzana Šklíbová Studiový záznam: Radim Dlesk a Antonín Kánský
- Zvuk a zvukový design: Ladislav Železný
- Hudba: Jiří Adámek Austerlitz a Ladislav Železný
- Hudební aranžmá: Pavel Šnajdr
- Nahrál Brno Contemporary Orchestra s dirigentem Pavlem Šnajdrem
- Účinkují: Kateřina Císařová, Vendula Holičková a Bára Mišíková Premiéra: 18. 2. 2025
Na festivalu bodovaly i další projekty Českého rozhlasu
V kategorii Audio Music nominaci získala hudební série Mistři pěvci opeřenci, ve které autor Lukáš Hurník originálně propojuje svět ptáků s hudební teorií i dějinami. V padesáti dílech zkoumá, jak se ptačí zpěv podobá hudebním motivům a jak se ptáci objevují v tvorbě různých skladatelů – jako symboly, postavy nebo inspirační zdroje.
Další nominaci pro Český rozhlas přinesl dokument Válka nemá soundtrack, který se účastnil soutěže v kategorii Audio Documentary. Autor Pavel Sterec v něm zachycuje, jak se proměnil vztah Ukrajinců k hudbě během války – jak zvuk, ticho i hudba odrážejí realitu života ve stínu ruské agrese. Intimní a silně osobní snímek vznikl z řady autorových cest po Ukrajině, kde skrze rozhovory, atmosféry a terénní nahrávky skládá akustický portrét země zmítané konfliktem.
Mezinárodní soutěžní festival Prix Europa byl založen Evropským parlamentem, Evropskou komisí a Evropskou kulturní nadací v roce 1987. Od té doby se vyvinul v nejvlivnější celoevropskou přehlídku mediální tvorby. Má za cíl nejen oceňování a udržování kvality vysílání na měnícím se kontinentu, ale posiluje zároveň společenství všech Evropanů a odráží mnohohlasou rozmanitost Evropy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
