1. Společnost byla o zahájení vyšetřování úřadem OLAF informována až na jeho samém konci, a to pouhé tři měsíce před vydáním závěrečné zprávy. Společnosti IMOBA nebylo nikdy sděleno, jaký skutek úřad OLAF vyšetřuje, opakovaně jí nebylo umožněno nahlédnout do spisu a v rozporu s evropskými předpisy jí ani nebylo umožněno vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se jí týkaly. Společnost IMOBA proto nepřekvapuje, že o setrvalém porušování procesních práv vyplývajících z Listiny základních práv EU i dalších právních předpisů EU se v závěrečné zprávě mlčí. Není přitom žádným tajemstvím, že pro nerespektování procesních práv účastníků bývá OLAF pravidelně kritizován, mimo jiné i evropským ombudsmanem.

2. Úřad OLAF ve zprávě zcela opomněl uvést několik zásadních námitek společnosti IMOBA, z nichž lze uvést zejména námitku absence pravomoci úřadu OLAF vést vyšetřování s ohledem na základní princip evropského práva, podle něhož (zjednodušeně řečeno) Evropská unie nemá pravomoc tam, kde se věcí dostatečným způsobem mohou zabývat národní orgány. Společnost IMOBA má za to, že ke stejnému závěru došli nevědomky i nahlížející členové Mandátového a imunitního výboru, když konstatovali, že jim uváděné podklady již byly známy z policejního spisu a že zpráva je jeho shrnutím.

3. Teprve v souvislosti s vydáním závěrečné zprávy vyšel najevo kompletní okruh osob považovaných za dotčené (tedy podezřelé) ze spáchání podvodu, úplatkářství nebo jiného protiprávního jednání ohrožujícího finanční zájmy Unie. IMOBA konstatuje, že ani Andrej Babiš, ani Jaroslav Faltýnek nebyli úřadem OLAF označeni jako osoby dotčené vyšetřováním a OLAF je tudíž z ničeho nepodezírá.

4. Ohledně společnosti IMOBA je pak zařazení mezi osoby dotčené už na první pohled v příkrém rozporu se základní zásadou právního státu nullum crimen sine lege, tedy že lze stíhat pouze činy, které zákon za trestné označuje. Společnost Farma Čapí hnízdo, natož její právní nástupce společnost IMOBA, se totiž nemohla jako právnická osoba žádného deliktu v dané době dopustit, když trestní odpovědnost právnických osob v dané době neexistovala, a nemůže být tudíž ani osobou podezíranou ze spáchání trestného činu. Sám Soudní dvůr Evropské unie se počátkem prosince loňského roku vyjádřil v tom smyslu, že takový postup evropských orgánů je protiprávní.

5. K závěrům úřadu OLAF společnost IMOBA podotýká, že nehledě na četné mediální dezinformace není pravdou, že vyšetřovatelé OLAF v závěrečné zprávě tvrdí, že došlo ke spáchání trestného činu podvodu. Závěry OLAFu jsou zcela jiné. Úřad OLAF koneckonců nemá pravomoc rozhodovat o spáchání trestného činu.