V posledních dvou letech se Praha potýká s prudkým růstem cen nemovitostí. „Ukazuje se, že bytů se ve srovnání s minulostí nestaví kriticky málo, nabídka však nedokáže reagovat na velmi vysokou poptávku. Pražský trh s nemovitostmi není pružný - ačkoli poptávka stoupá již několik let, na počtu dokončených bytů se to zásadně neprojevuje,“ vysvětluje ředitel IPR Praha Ondřej Boháč.
“Doplácíme nejen na to, že ekonomická krize před osmi lety utlumila stavebnictví, ale i na to, že naši předchůdci zcela přestali stavět obecní byty. Město musí být ve výstavbě samo aktivní a garantovat tak dostupné nájemní bydlení, tak jako v západních metropolích. Proto jsme příští rok uvolnili 300 mil na investice do bytového fondu. Dalším úkolem města je zvýšit platy ve veřejném sektoru a regulovat služby jako AIRBNB které dramaticky snižují počet bytů nabízených k dlouhodobému pronájmu, ” říká náměstkyně primátorky Petra Kolínská.
Nabídka volných nových bytů na trhu tak stále klesá. Zato stoupají ceny: průměrná nabídková cena za byt v developerském projektu se za poslední dva roky zvýšila o více než 30 %. Ačkoli v Praze rostou i průměrné mzdy, ceny bytů však rostou rychleji a zhoršuje se tak finanční dostupnost bydlení (nejen) v novostavbách. K září 2017 stál volný byt v developerském projektu v průměru 7 007 675 Kč, přičemž levnější menší byty mizí většinou jako první a v nabídkách zůstávají zpravidla největší a nejluxusnější byty. V září 2017 byl volný byt nabízen v průměru za 75 007 Kč/m2.
Analýza zkoumá všechny developerské projekty novostaveb bytových domů s minimální velikostí 10 bytových jednotek, které byly v daném roce zkolaudované, rozestavěné či nabízené na trhu. K září 2017 bylo identifikováno 118 projektů o celkovém počtu 13 206 bytových jednotek v některé z fází realizace - volných ke koupi jich je však mnohem méně – 2,9 tisíce jednotek. Průměrná velikost projektu je 112 bytových jednotek. Vnitřní užitná plocha volného bytu činí průměrně 82,7 m2, když se však přičtou i balkony, lodžie a terasy, dosáhne průměrná plocha nabízených bytů dokonce rovných 100 m2.
IPR Praha zkoumal i další s výstavbou související otázky – například v jakých částech Prahy se nejvíce staví, jaké je okolí nových rezidenčních staveb či jaká je dostupnost k nejbližší zastávce veřejné hromadné dopravy, k nejbližšímu parku a podobně. Ukázalo se, že 30 % nových bytů bylo v roce 2017 soustředěno na území správních obvodů Praha 5 a Praha 9. Jen málokdy se staví v hustě zabydlených lokalitách – jen 10% projektů vzniklo v období 2009-2016 v oblastech s vyšší obytnou hustotou než je 100 obyvatel na hektar. Nejčastěji se tak stavělo v v místech s nesourodým či nedokončeným okolím, případně na sídlištích.
Průměrná doba dojížďky do centra města činí 17 minut autem a 34 minut veřejnou hromadnou dopravou. Pouze 11 % developerských projektů je umístěno od nejbližší stanice metra v docházkové vzdálenosti do 500 metrů. Do jednoho kilometru od stanice metra se nachází méně než třetina bytových projektů. Přibližně třetina sledovaných projektů je v přímém dosahu tramvajové dopravy a zhruba polovina projektů má možnost alespoň vzdálenější dostupnosti k nejbližší tramvajové zastávce (tzn. do jednoho kilometru).
Analýza vzniká každoročně od roku 2009. Její metodika se nemění, proto její výsledky podrobně dokumentují vývoj v oblasti developerských projektů. Její výsledky však kvůli odlišné metodice nejsou srovnatelné s analýzami, které zhotovují některé developerské společnosti. Dokument je ke stažení na www.iprpraha.cz/bydleni
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
