Kolébku východního křesťanství, matku ruských měst, město, které bylo ve středověku vnímáno jako nejvýchodnější velkoměsto chránící křesťanskou víru. Město, které spolu s magdeburským právem a polsko-litevskou vládou přijalo mnoho západoevropských hodnot. Město, jež však také bylo schopno komunikovat s novou velmocí, která vyrostla v Moskvě jako důsledek dědictví Kyjevské Rusi. Město, které tradičně stojí na rozhraní několika světů. Město, které prožilo hrůzy 1. světové války, krvavou bolševickou revoluci, organizované hladomory, teror ze všech stran a totální srovnání se zemí ve 2. světové válce v té nejhorší podobě. Hledí na západ i na východ. Je nám velmi blízké i trochu vzdálené, ale je nám zároveň blíže než si chceme často připustit.
Pan kardinál si prohlédl některé pamětihodnosti města. Chrám sv. Michala, který byl postaven již na počátku 12. století a po složité historii definitivně zničen v r. 1936. Znovu však byl postaven v r. 1999 jako replika chrámu z roku 1936. Dále pak chrám sv. Ondřeje, jenž byl postaven na místě, kam měl po Dněpru připlout sv. Ondřej, vztyčit zde kříž a prorokovat vznik Kyjeva, chrám sv. Sofie (Žofie), který založil v 11. století Jaroslav Moudrý a je zasvěcený Boží moudrosti stejně jako Hagia Sofia v Konstantinopoli.
Kardinál Duka před chrámem sv. Ondřeje
A pak jsme přijeli na to hlavní místo - na Kyjevskopečorskou lávru. Pravoslavný klášterní komplex byl náboženským a kulturním centrem východoslovanského světa. Vznikl v 11. století, a to opět za vlády Jaroslava Moudrého. Strmý břeh nad Dněprem je protkán jeskyněmi, jež po staletí hloubili mniši. Nad nimi se tyčí chrámy a opět září jejich zlaté kopule. Chrámů, které byly obnoveny stejně jako poslední kostelík na Ukrajině, jež se probouzí z děsivé noci 20. století. Komplex je velmi rozsáhlý a časové omezení nám neumožňovalo navštívit vše, ale zážitek na tak promodleném místě je velmi hluboký. Fascinují také tisíce mladých lidí, kteří v době místních prázdnin přijíždějí na prohlídku duchovního a kulturního symbolu země.
S přáteli se nám podařilo uspořádat setkání otce kardinála Duky s kardinálem Lubomyrem Huzarem, legendou nejen Ukrajinské řeckokatolické církve. S člověkem, který vždy mimořádně moudře komunikoval v složitých mezináboženských vztazích na Ukrajině a za to sklidil právem všeobecnou úctu. Dnes již nevidomý kardinál Huzar vykazuje bystrost a úsudek, jaký bychom mu mnozí z nás mohli závidět.
Kardinál Duka s kardinálem Huzarem
A na závěr jsme měli možnost hovořit s vladykou, opatem Kyjevopečorské lávry, otcem Pavlem. Pronesl tato slova: Ještě před 2 roky bych s katolickou církví nechtěl spolupracovat, ale teď měním názor. Je třeba chránit křesťanské hodnoty. Tato slova adresoval nejvyššímu představiteli české katolické církve a byla to slova historická.
Setkání s vladykou Pavlem
Je třeba konstatovat, že mnoho pravoslavných představitelů na východě cítí, že křesťanství je ohroženo. Spolupráce už sama v sobě vždy obsahuje příslib lepší budoucnosti.
Stanislav Novotný
organizátor návštěvy
spol. Západ-Východ
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Tisková zpráva
