Ačkoliv opereta prošla v posledních dekádách řadou peripetií, ačkoli byla vystavena ostré konfrontaci s různými společenskými změnami i novými hudebními a divadelními formami, přežila! I když nemá ve světě múz zdaleka takovou pozici, jaké se těšila ve druhé polovině 19. a první polovině 20. století, své skalní publikum neztratila a dokonce oslovuje nové diváky a posluchače.

V dějinách operetního žánru sehrála zcela zásadní roli rakouská kulturní oblast. V metropoli mnohonárodnostní monarchie opereta velmi brzy využila prvky italské, polské nebo uherské. Uplatnily se v textových předlohách, hudbě nebo v kostýmech vycházejících z národnostních tradic. Postupně tak vznikl poměrně pestrý operetní repertoár, ze kterého pro vás SOČR vybral čtyři nádherná díla.

Čardášová princezna maďarského skladatele Emmericha Kálmána (1882–1953) patří už od svého prvního uvedení ve Vídni v roce 1915 mezi nejúspěšnější operetní tituly. Patrně nejslavnější operetou Johanna Strausse, náležící k  „rodinnému stříbru“ divadelní Vídně, je Netopýr z roku 1874, rafinovaná směs vídeňského šarmu, humoru a nepřekonatelné radosti ze života.

Po přestávce navštívíme Lehárovu Zemi úsměvů z roku 1929, jež se poněkud netradičně nezavrší happyendem. A neopomeneme ani našeho Oskara Nedbala, skladatele, který vnesl do vídeňské operety slovanskou vřelost. Večer vyvrcholí hudbou z jeho Polské krve, premiérované roku 1913.

Robert Jindra, absolvent Pražské konzervatoře v oborech klasický zpěv a dirigování, je zavedeným a vynikajícím operním dirigentem. Jeho četné zkušenosti i volba sólistů večera jsou jistě zárukou špičkové interpretační úrovně nadcházejícího koncertu.