Ve své práci se Martin Lux věnoval tomu, jaké jsou nerovnosti a rizika v oblasti bydlení, jak jsou vážné a jaký mají dopad na českou ekonomiku. Hlavním výsledkem projektu bylo, že je zapotřebí posílit význam nájemního bydlení v bytovém systému České republiky a změnit orientaci bytové politiky, která do té doby upřednostňovala vlastnické bydlení, směrem k větší neutralitě k různým právním formám bydlení. Tento výsledek projektu se přímo odrazil v Koncepci bydlení ČR do roku 2020 schválené vládou již v roce 2011 (tedy ještě během trvání projektu), ale i v její upravené podobě schválené vládou v roce 2016. Nejednalo se však pouze o koncepci – od té doby se skutečně struktura výdajů státu směřující na různé nástroje bytové politiky postupně měnila ve prospěch nájemního bydlení a snižovaly se podpory v oblasti vlastnického bydlení, praktický důsledek pokračování projektu je tedy zřejmý. Byly přijaty nové nástroje (například podpora výstavby nájemních bytů alokovaná ze Státního fondu rozvoje bydlení), zvýšily se výdaje na příspěvek na bydlení (určený prioritně nájemníkům) a započala debata o sociálním bydlení. Výzkumný tým se částečně podílel na přípravě vládní Koncepce sociálního bydlení ČR 2015-2025 i na podobě zákona o sociálním bydlení, který se nyní připravuje ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem pro místní rozvoj.