„Ukrajina, která už vstoupila do pátého roku války, navíc přestává být pouhou zemí, kterou je třeba bránit. S obranným průmyslem, jehož produkce raketově vzrostla z miliardy dolarů v roce 2022 na 35 miliard dolarů v roce 2025, se stává samostatným poskytovatelem bezpečnosti,“ říkají organizátoři bezpečnostní konference GLOBSEC. 

Anketa

Který národ více ublížil českému národu?

Rusové

1%

Němci

97%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 7247 lidí

 

Stejný názor vyjádřil i prezident Petr Pavel, podle kterého podpora Ukrajiny není charitou, ale přímou investicí do naší bezpečnosti.

 

Hlavním diskusním panelem k tématu byla diskuse nazvaná „nová evropská bezpečnostní realita“. Na pódiu pojmenovaném po Madeleine Albrightové o ní diskutoval americký ministr obrany z let 2019- 2020 Mark Esper s bývalým generálním tajemníkem NATO a ještě předtím dánským premiérem Jensem Froghem Rasmussenem. 

 

Ten zahájil bonmotem, že když už Donald Trump nedostane svou vytouženou Nobelovu cenu za mír, měli by mu Evropané udělit alespoň Schumannovu cenu, oceňující zásadní příspěvky k integraci Evropy, ke které prý v posledních letech nikdo nepřispěl více. 

 

Americký host poznamenal, že nová bezpečnostní realita v Evropě je dost složitá, když ani po čtyřech letech války na Ukrajině někteří evropští členové NATO nejsou schopni dávat na obranu dvě procenta HDP. 

 

Následovala polemika o amerických a evropských zbraních, ve které Rasmussen žádal, aby Američané dovolili Evropanům nakládat se zbraněmi, které od nich koupí, zcela svobodně. A ne že třeba řeknou, že letadla F-16 nesmí být použita na Ukrajině.  

 

Pak se debata stočila k tlaku na Putina, ve které Američan Evropany vyzval, aby od Rusů především nekupovali plyn a další suroviny, zatímco Rasmussen mu vytkl, že jejich prezident Trump je „fascinován Putinem“, přebírá jeho rétoriku a chová se ošklivě k Volodymyru Zelenskému. 

 

 

Rasmussen mluvil také o integraci Ukrajiny do Evropy, což by mohlo být přínosné i pro NATO, protože v Evropě dnes není zkušenější armády, než je ta ukrajinská. Dovede si prý představit vstup Ukrajiny do NATO v „modelu Německo“, které v roce 1955 také vstoupilo jako „západní Německo“ jen částí území. Prvním krokem by podle něj mohla být integrace Ukrajiny v rámci vojenské „koalice ochotných“. 

Anketa

Vítáte, že sudetský sjezd proběhne v Brně?

Vítám

1%

Nevítám

98%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 4327 lidí

 

Ve stejný den přitom zmínil možnost evropské integrace Ukrajiny i německý kancléř Friedrich Merz, který v dopise Ursule von der Leyenové představil „inovativní řešení, se kterým můžeme začít hned“. Podle něj by Ukrajina nominovala komisaře, poslance Evropského parlamentu a účastnit se zasedání Evropské rady. Ti by seděli u stolu, ale neměli by právo hlasovat. Tím by se podpořila morálka bojující země. 

 

Dánský expremiér v pražském panelu také vyzval ke sjednocení roztříštěných evropských zbraňových systémů, což by mělo být spojeno s přezbrojením, které by přineslo žádoucí modernizaci. A zmínil, že evropské automobilky teď nemají co vyrábět, tak by klidně mohly místo motorů do aut začít vyrábět motory do dronů. 

 

Názor, že obrana a armáda by mohla být motorem evropské integrace, zazněl během čtvrtečního dopoledne v panelech opakovaně a mezi účastníky konference rezonoval, jak bylo možné vyslechnout z debat nad kávou i u oběda. 

 

K tématu Ukrajiny se má na konferenci GLOBSEC konat několik panelů během pátku. Mimo jiné diskusní panel „Otestováno v bitvách“ o partnerství Evropy a Ukrajiny v obranném průmyslu, nebo velká debata o tom, jak se Ukrajina může stát garantem evropské bezpečnosti. Diskutovat bude americká generál Ben Hodges, velvyslankyně EU na Ukrajině Katarina Marhernová, dále Kevin Baron, bývalý žurnalista, který si založil poradenskou společnost Elevation Global Strategies a Oleksandr Kamyshin, bývalý Zelenského ministr a dnes zástupce ukrajinského zbrojního průmyslu v Německu. 

 

Už ve čtvrtek dopoledne se konala panelová diskuse na téma "Záchrana budoucnosti Ukrajiny", kde se mluvilo o unesených ukrajinských dětech. Právě tyto lidské příběhy podle panelistů mohou k Ukrajině přitáhnout zaslouženou pozornost světa. Za stolem se sešlo celke šest žen, z nichž na Ukrajině působící advokátky Oksana Ginčuková a Kateryna Raschevská poskytly svědectví, zástupkyně EU Kajsa Ollongrenová ujistila, že Unie se o téma bude zajímat a nizozemská aktivistka Mariam Lambertová popisovala, jak s tématem ukrajinských dětí obeznámila dalajlámu. „U nás to také byly duchovní vůdci, kdo přinášel společenské změny,“ přidala se americká moderorka.  

 

 

Na konferenci má tak jako vloni přijet ukrajinský ministr zahraničí Andryj Sybyha. Ve čtvrtek byl také v hotelu Hilton k dispozici stánek „Nezlomná Ukrajina“, kde byla prezentována návštěvníkům realita válčící země. 

 

Psali jsme:

Merz cpe Ukrajinu do EU. Aby „udržel morálku“

Okamura (SPD): Nebudeme posílat peníze na válku

Zelenského Jermak neměl peníze na kauci. Ale už je venku

Rajchl (PRO): My nejsme proti Ukrajině. My jsme proti válce