Jeho cílem je realizovat redukci kleče na vybraných lokalitách, provést šetrné odstranění vyřezané biomasy a monitorovat vliv zásahu na druhovou rozmanitost společenstev zdejší arkto-alpínské tundry. Projekt byl zpracován v úzké součinnosti s pracovníky Správy CHKO Jeseníky i dalšími dotčenými orgány státní správy a vychází z výsledků projektu VaV MŽP 1) a následné vědecké studie 2) řešitelského týmu Mendelovy univerzity v Brně. Projekt Lesů ČR za více než 3 miliony korun je realizován s podporou MŽP a fondů Evropské unie, v rámci Operačního programu Životní prostředí.
Kleč v CHKO Jeseníky
Na rozdíl od výskytu kleče v jiných pohořích (např. v Krkonoších) nebyla doposud původnost borovice kleče v Jeseníkách jednoznačně prokázána. Její současný výskyt je tedy zřejmě výhradně výsledkem úmyslné výsadby v minulosti. K zalesňování nejvyšších poloh Jeseníků vedla lesníky snaha o obnovu přirozené horní hranice lesa snížené pastvou skotu, regulování odtoku vody a ochranu proti erozi a vzniku lavin. Převaha zalesňovacích prací probíhala v období let 1874 až 1928. Kleči se v podmínkách Jeseníků daří docela dobře a brzy splnila očekávání lesníků. Dnes zde roste na ploše o velikosti cca 142 hektary a pokrývá necelých 13 % území nad horní hranicí lesa. S ohledem na výskyt některých unikátních přírodních hodnot však bylo v současné době na vybraných místech rozhodnuto o odzkoušení vlivu její částečné redukce na vývoj vegetace a půdy.
Projekt na zachování biodiverzity zvláště chráněného území
Odstranění porostů kleče může na jedné straně zlepšit stanovištní podmínky některých druhů rostlin a živočichů, na straně druhé je však spojeno také s rizikem, které z pohledu lesníků, zodpovědných za stav svěřeného státního lesního majetku, nelze podcenit. Po vyhotovení projektu VaV MŽP1) definujícího místa, kde může kleč kolidovat s dochovanými přírodními hodnotami, proto Lesy ČR v rámci své Grantové služby zadaly studii na posouzení nejzávažnějších rizik spojených s redukcí kleče v Hrubém Jeseníku. Studie zpracovaná řešitelským týmem Mendelovy univerzity v Brně2) byla dokončena v roce 2011. V návaznosti na výsledky obou studií byl ve spolupráci s pracovníky Správy CHKO Jeseníky zpracován projekt na redukci části porostů kleče v NPR Šerák –Keprník 3). Dalším zdrojem praktických informací byli pro jesenické lesníky pracovníci Krkonošského národního parku, kteří podobný projekt v místech s nepůvodní klečí realizovali v letech 2010 a 2011.
Zahajovaný projekt, navazující na několik experimentálních výřezů kleče, organizovaných Správou CHKO Jeseníky koncem minulého století a v letech 2004 a 2010, je výsledkem mnoha jednání a terénních šetření. Zahrnuje vyřezání porostů kleče z 1,15 hektaru velké plochy na vrcholu Šeráku a ze 4 plošek o celkové výměře 1 hektar z lokality Keprník. Šetrné odstranění vyřezané hmoty – největší problém předchozích zásahů – je technologicky vyřešeno ručním přitahováním odřezaných keřů na plachtách na předem vymezené plochy, z nichž bude hmota transportována mimo pozemky NPR a odvezena. Vyřezaná hmota z vrcholu Šeráku bude přepravena lehkou vyvážecí soupravou na manipulační plochu Lesů ČR, Lesní správy Jeseník. Biomasa z lokality Keprník bude, vzhledem ke špatné dostupnosti, transportována za pomoci vrtulníku na dočasné úložiště na Červenohorském sedle. Součástí projektu je i několikaletý monitoring 60 trvalých výzkumných ploch z pohledu stavu a vývoje vegetace a půdy. Týká se ploch dotčených zásahem v porovnání se stavem ploch bezlesí a ploch zarostlých borovicí klečí.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lesy ČR