Zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, zcela změnil způsob, jakým se stanovují výdajové rámce pro státní rozpočet a státní fondy v České republice. Jejich určení se odvíjí od takzvaného střednědobého rozpočtového cíle, ukotveného aktuálním zněním nařízení Rady (ES) č. 1466/97, o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik. Reforma fiskálního a rozpočtového rámce z roku 2017 tak propojila evropský střednědobý rozpočtový cíl s národním procesem přípravy státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů. Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti stanovuje výdajové rámce na takové úrovni, aby zabezpečily dlouhodobě udržitelné hospodaření veřejných financí a přesto vnesly i určitý prvek mezigenerační solidarity.
Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí České republiky (dále pouze „Strategie“) odvozuje závazné střednědobé výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů pro léta 2019 až 2021. Strategie byla schválena vládou České republiky dne 30. dubna 2018 jako výchozí dokument pro přípravu návrhu státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a jejich střednědobých výhledů. Výdajové rámce lze v průběhu přípravy státního rozpočtu aktualizovat pouze o novou makroekonomickou prognózu a na ni navazující prognózu příjmů státního rozpočtu a státních fondů, příjmů z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů či o opatření nezbytné k pokrytí výjimečných událostí, jako je stav ohrožení nebo rozsáhlá živelní pohroma.
Při vypracování Strategie se Ministerstvo financí řídilo metodickými postupy, které byly diskutovány a odsouhlaseny Národní rozpočtovou radou. Způsob aplikace dohodnutých postupů pak Národní rozpočtová rada ověřila svým sdělením ze dne 28. března 2018. Pro výdajový rámec na následující tři roky je klíčová prognóza makroekonomického vývoje, stejně jako příjmů a výdajů veřejných institucí. Aby byly uvedené prognózy založeny na co nejpravděpodobnějším či obezřetnějším scénáři, byly dne 18. dubna 2018 posouzeny panelem nezávislých expertů, než bude ustaven Výbor pro rozpočtové prognózy. Panel, sestávající se z domácích nezávislých institucí dlouhodobě prognózujících makroekonomický vývoj České republiky, shledal makroekonomickou predikci Ministerstva financí z deseti odpovědí sedmi za realistickou.
Česká ekonomika by se měla v následujících letech nacházet nad úrovní svého rovnovážného výstupu, potenciálního produktu, který optimálně využívá výrobní kapacity a pracovní sílu v ekonomice. Hodnocení pozice ekonomiky umožňuje vyčíslit vliv hospodářského cyklu na příjmy veřejných financí, konkrétně na příjmy daňové včetně příspěvků na sociální zabezpečení. V horizontu Strategie očekáváme dílčí uzavírání kladné produkční mezery, což postupně snižuje velikost cyklické složky příjmů.
Výše výdajových rámců je také ovlivněna hospodařením ostatních složek veřejných financí, jelikož střednědobý rozpočtový cíl se stanovuje a hodnotí nikoliv pouze pro státní rozpočet a stání fondy, ale pro celé veřejné finance vymezené pojmem sektor vládních institucí. U ostatních částí veřejných financí předpokládáme, že budou v letech výhledu hospodařit spíše s přebytky, byť s klesající tendencí.
Pro výdajové rámce na rok 2019 je možné naposledy uplatnit přechodná ustanovení zákona č. 23/2017 Sb. a navýšit částku výdajového rámce o 0,25 % predikovaného HDP, což činí v absolutním vyjádření 14 mld. Kč.
Aplikací příslušných ustanovení zákona č. 23/2017 Sb. a metodických postupů verifikovaných Národní rozpočtovou radou byly odvozeny konsolidované výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů ve výši 1 496 mld. Kč pro rok 2019, 1 533 mld. Kč pro rok 2020 a 1 579 mld. Kč pro rok 2021. Celkově tak dochází ke zvýšení rámců oproti jejich aktualizaci ve Střednědobém výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2019 a 2020, a to o 22 mld. Kč na rok 2019 a 25 mld. Kč na rok 2020.
Strategie poté odvozené výdajové rámce rozvádí o aktuálně platné finanční vztahy mezi jednotlivými úrovněmi veřejných rozpočtů, a zahajuje tím nový rozpočtový proces. Vzhledem k velikosti a všeobecnému významu transferových a dotačních vazeb je důraz kladen na finanční vztahy vůči územním samosprávným celkům, systému veřejného zdravotního pojištění a dále, na rozdíl od loňské Strategie, vůči veřejným vysokým školám a veřejným výzkumným institucím. Tím jsou charakterizovány vazby současné vůči subjektům pokrývajícím většinu celkových výdajů sektoru vládních institucí.
Na výdajovém rámci pro státní rozpočet a státní fondy, očekávaném hospodaření ostatních jednotek sektoru vládních institucí a na platných i plánovaných opatřeních ve fiskální politice je postaven Konvergenční program České republiky. Ten popisuje makroekonomický kontext v horizontu Strategie a predikci hospodaření sektoru vládních institucí. Proto je také nedílnou součástí celé Strategie. Ovšem z důvodu, že Konvergenční program České republiky je dle článku 121 Smlouvy o fungování Evropské unie a nařízení Rady (ES) č. 1466/97 předkládán zvlášť Radě Evropské unie a Evropské komisi k posouzení a doporučení, a také proto, že se řídí specifickými ustanoveními ohledně struktury a formátu údajů, je ke Strategii přiložen jako samostatný sešit.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
