MF: Saldo státního rozpočtu za 1. pololetí 2021 dosáhlo –265,1 miliardy korun

Protiepidemická opatření, která omezovala ekonomickou aktivitu, negativně dopadala na daňové výnosy státního rozpočtu, jejichž pokles je prohlubován snížením zdanění práce, kapitálu či majetku, a dále změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů. Spolu s podporou státu zaměřenou na pomoc zasaženým sektorům ekonomiky, sociálnímu a zdravotnímu systému se jedná o hlavní příčiny meziročního propadu hospodaření státního rozpočtu za první pololetí o téměř 70 mld. Kč.

„Deficit hospodaření rozpočtu se oproti květnu prohloubil jen o 10,1 mld. Kč, což představovalo druhý nejlepší meziměsíční výsledek od února 2020. Dopady rozvolnění se promítly zejména do výběru daní včetně pojistného, který byl na úrovni státního rozpočtu meziročně vyšší o 30,8 mld. Kč, čímž překročil i úroveň inkasa z června 2019 o téměř 4 mld. Kč,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová.

Podrobná data, včetně výše realizované pomoci a výdajů souvisejících s COVID-19, naleznete v tabulkách ZDE.

graf

Příjmy rozpočtu v tomto roce poprvé překročily úroveň stejného období minulého roku (+1,9 %, +13,1 mld. Kč). Daňové příjmy bez pojistného, nejvíce ovlivněné restrikcemi ekonomické činnosti a diskrečními opatřeními, meziročně vzrostly o 0,2 % (+0,7 mld. Kč). K obratu trendu přispěl zejména výběr daně z příjmů právnických osob a daně z přidané hodnoty. Nová úprava rozpočtového určení daní ve prospěch obcí a krajů snížila inkaso státního rozpočtu o 12,4 mld. Kč. K růstu příjmů nejvíce přispělo inkaso pojistného na sociální zabezpečení (+20,8 mld. Kč). Mírně je vylepšil v únoru mimořádný výnos z aukce kmitočtů mobilním operátorům v objemu 5,6 mld. Kč, na druhou stranu je zkreslilo 13 mld. Kč z výnosů z dividend realizovaných loni v březnu. Příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů byly o 2,8 mld. Kč nižší.

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (-35,5 %, -20,1 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítá vliv daňových změn účinných od roku 2021, zejména snížení základu daně o více než 25 % a zvýšení slevy na poplatníka. Inkaso dále negativně ovlivnil kompenzační bonus vyplacený v průběhu roku 2021 s dopadem 11,7 mld. Kč na příjmy státního rozpočtu. Inkaso za květen a červen naopak navýšila výplata odměn zdravotníkům.

Na inkasu daně z příjmů právnických osob (+44,7 %, +23,2 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+3,4 mld. Kč), se v meziročním srovnání projevila opatření ke zmírnění dopadů restrikcí. Jedná se především o faktický posun lhůty pro podání přiznání a zaplacení daně v roce 2020 a o plošné zrušení červnové zálohy v roce 2020. Na inkaso v červnu měla pozitivní dopad úhrada čtvrtletních a pololetních záloh na dani a část úhrady daně za rok 2020 u poplatníků s fakticky prodlouženou lhůtou do 3. 6. v důsledku liberace, respektive do 1. 7. u poplatníků, kteří mají povinný audit, nebo jim daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce přímo dotčeny pouze zákonem o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. Dosavadní vývoj jejich inkasa (+7,7 %, +20,8 mld. Kč), převyšující tempo očekávané novelizovaným rozpočtem o 3,7 p. b., je ovlivněn dopady zrušení minimálních záloh na sociální pojištění a zdravotní pojištění u osob samostatně výdělečně činných v průběhu minulého roku a výplatou odměn zdravotníkům v průběhu druhého čtvrtletí 2021.

Inkaso daně z přidané hodnoty (+3,9 %, +4,9 mld. Kč) bylo kromě změny rozpočtového určení daní tlumeno nižšími sazbami daně na stravovací a další služby a zboží od května a července 2020, stejně jako restriktivními opatřeními proti šíření epidemie. Ve druhém čtvrtletí byl již výnos daně na úrovni veřejných rozpočtů meziročně vyšší o téměř 24 mld. Kč. Hlavními příčinami však byly mimořádný propad inkasa v dubnu a v květnu 2020 v důsledku propuknutí nemoci COVID-19, faktický posun lhůty pro podání přiznání a zaplacení daně za únor 2021 do 15. dubna 2021, a také vyšší počet pracovních dní v roce 2021.

Inkaso spotřebních daní (-10,6 %, -7,5 mld. Kč) je od počátku roku negativně ovlivněno dopady opatření zaváděných k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19. Vzhledem ke splatnosti daně se realizovaná uvolnění opatření v inkasu projevují až s časovým zpožděním. Výrazně tak klesl výnos spotřební daně z minerálních olejů (-10,6 %, -3,7 mld. Kč), jenž dále oslabilo snížení sazby spotřební daně z motorové nafty. Meziroční pokles inkasa nastal i v případě spotřební daně z tabákových výrobků (-13,8 %, -3,7 mld. Kč), kde se odráží tradiční výkyv v odběru tabákových nálepek při změně sazby spotřební daně, rostoucí spotřeba alternativních tabákových výrobků, ale také omezení přeshraničních nákupů. Uzavřená restaurační zařízení a slabý cestovní ruch meziročně snížil také inkaso spotřební daně z piva (-15,1 %, -0,3 mld. Kč). Dosud klesající inkaso spotřební daně z lihu začíná od měsíce května meziročně růst (+4,8 %, +0,2 mld. Kč).

Příjmy státního rozpočtu za leden až červen:

DPH - daň z přidané hodnoty; SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny; DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou; DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou; Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám; EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR; Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.

Pro tempo růstu celkových výdajů ve výši 9,3 % (+82,9 mld. Kč) byl i nadále určující vývoj běžných výdajů (+10,6 %, +88,3 mld. Kč), zatímco kapitálové výdaje meziročně klesly o 8,3 % (-5,4 mld. Kč). Běžné výdaje navýšila podpora vyplácená v souvislosti s epidemií koronaviru a realizace priorit vlády, proti předchozím měsícům však již dynamika zpomalila.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+12,6 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+14,3 mld. Kč), do jejichž výše se v roce 2021 promítá valorizace starobních důchodů o 5,8 %. Z dávek nemocenského pojištění (-1,5 mld. Kč) rostlo hlavně nemocenské (+1,4 mld. Kč) a peněžitá pomoc v mateřství (+0,3 mld. Kč), naopak ošetřovné (-3,2 mld. Kč) bylo ovlivněno vysokou základnou předchozího roku. Z ostatních dávek se zvýšily podpory v nezaměstnanosti (+0,3 mld. Kč) a výsluhový příspěvek (+0,4 mld. Kč).

Běžné transfery podnikatelským subjektům (+32,4 mld. Kč) zvýšily náhrady mezd a pojistného v rámci programu Antivirus A, A Plus a B v celkovém objemu 24,0 mld. Kč (+10,4 mld. Kč), programy COVID Nájemné (5,7 mld. Kč), COVID Gastro – Uzavřené provozovny (3,2 mld. Kč), COVID Ubytování (3,0 mld. Kč), COVID Lyžařská střediska (0,8 mld. Kč), COVID Kultura (0,8 mld. Kč), COVID Sport II (0,5 mld. Kč), COVID Podpora cestovního ruchu (0,3 mld. Kč), Agricovid (0,2 mld. Kč) a další. V rámci nově vyhlášených programů podpory podnikatelů COVID 2021 a Nepokryté náklady bylo vyplaceno již 9,3 mld. Kč. Na růst transferů měl vliv i převod prostředků určených na útlum a odkup dolů OKD, a.s. (1,5 mld. Kč). Nemocnice, které jsou obchodními společnostmi, získaly v průběhu dubna a května 5,3 mld. Kč na mimořádné finanční ohodnocení svých zaměstnanců.

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o dvě třetiny proti stavu k 1. lednu 2020 vedlo k meziročnímu růstu o 22,4 mld. Kč. Transfer ze státního rozpočtu tak pokrývá okolo 35 % výdajů na veřejnou zdravotní péči.

Neinvestiční transfery územním rozpočtům (+18,8 mld. Kč) představují v prvé řadě prostředky na platy pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách (+11,7 mld. Kč), které by se v tomto roce měly zvýšit o 9 %. Za meziročním navýšením stál i převod prostředků určených na financování sociálních služeb (+6,8 mld. Kč), které byly v dubnu rozhodnutím vlády podpořeny 3 mld. Kč nad rámec původního rozpočtu. V dubnu a květnu byly municipalitám uvolněny prostředky na mimořádné finanční ohodnocení zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče (2,0 mld. Kč). Stát obcím a krajům také vyplatil první příspěvěk na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 (0,8 mld. Kč).

Naopak z běžných výdajů klesly neinvestiční nákupy a související výdaje 1) (-3,5 mld. Kč), jejichž objem zejména loni v březnu a dubnu výrazně navýšily nákupy ochranných pomůcek a dalšího zdravotnického materiálu. Pokles byl tlumen výdaji určených na nákup vakcín proti nemoci COVID-19 v objemu 1,9 mld. Kč. Loňské oddlužení vybraných nemocnic s dopadem 6,6 mld. Kč stálo za meziročním poklesem transferů příspěvkovým a podobným organizacím (-2,7 mld. Kč), kterému nezabránilo navýšení o prostředky určené na mimořádné finanční ohodnocení zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče (4,8 mld. Kč).

Kapitálové výdaje jsou počátkem roku tradičně nižší, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Jejich objem zatím představuje přibližně třetinu rozpočtu a meziroční pokles o 5,4 mld. Kč výrazně ovlivnily nepravidelné transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-4,7 mld. Kč). Pro rok 2021 byly investice státu naplánovány v rekordní výši 187,5 mld. Kč.

Výdaje státního rozpočtu za leden až červen:

graf

Platy - platy a pojistné na úrovni organizačních složek státu, NT SS - neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím, NT ÚVR - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně (odvod za státní pojištěnce a transfery státním fondům), NT ÚSC - neinvestiční transfery územním rozpočtům, NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím, Ostatní NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu EU, Investice - kapitálové výdaje.

Poznámka:
1) Bez výdajů na obsluhu státního dluhu