Jejich míra nezaměstnanosti se blíží nule, většina z nich pracuje na pozicích odpovídajících jejich vzdělání a nástupní mzdy rostou dokonce ještě rychleji než průměrná mzda ve zbytku ekonomiky. Zaměstnavatelé napříč obory se shodují, že navzdory rozšíření přístupu k vysokoškolskému vzdělávání se stále potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, a vysokoškoláků by dokázali zaměstnat ještě více.
Uplatnění odpovídající jejich vzdělání si nejlépe nacházejí absolventi v oblasti IT a ve zdravotnických oborech, velmi dobře se ale uplatňují i absolventi učitelských oborů, přestože jejich příjmy jsou podprůměrné. Problematická je naopak situace absolventů zemědělských a lesnických oborů, kteří vykazují nejhorší výsledky ve většině ukazatelů.
Situace se zlepšuje i pro absolventy, kteří přicházejí na trh práce pouze s bakalářským vzděláním. Častěji než dříve pracují na pozicích, které jejich kvalifikaci odpovídají, což ukazuje, že ekonomika si na tento donedávna neobvyklý titul postupně „zvyká“. Jejich příjmy jsou však stále nižší a míra nezaměstnanosti naopak vyšší než u absolventů magisterského studia, což představuje podnět pro další posilování relevance bakalářských studijních programů, např. zvyšováním počtu profesních programů.
Absolventi jako nejsilnější ze svých kompetencí vnímají zejména schopnost učit se nové věci, rezervy naopak cítí v cizích jazycích a pokročilých ICT dovednostech. Za nedostatečně rozvinutou považuje řada zaměstnavatelů také jejich schopnost samostatně řešit problémy a v menší míře i komunikační dovednosti. Jako problematické jsou často vnímány i oborově specifické znalosti a dovednosti uplatnitelné v praxi. Pro vysoké školy je ale velmi obtížné připravit studenty na konkrétní pozici stoprocentně, jelikož se technologie a výrobní procesy v jednotlivých oborech velmi rychle vyvíjejí a pracovní pozice jsou čím dál tím specializovanější.
Rozšiřování přístupu ke vzdělávání přineslo i jeho lepší dostupnost pro mladé lidi s horším sociálním a ekonomickým zázemím. Studenti, jejichž rodiče vysokoškolské vzdělání nemají, jsou ale stále mezi absolventy zastoupeni méně, než by odpovídalo jejich podílu na populaci. Potvrzuje se tím pozorování, že v českém školství přetrvávají sociální bariéry, které nedávají všem mladým lidem stejnou šanci na úspěch.
Závěrečná zpráva z šetření bude 22. října představena na konferenci Centra pro studium vysokého školství, v.v.i. Registrace na konferenci je otevřena ZDE.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
