Kontrola byla prováděna na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, v Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání a na České školní inspekci. Hodnoceny byly projekty, které souvisí s „Ověřováním výsledků 5. a 9. tříd základních škol“, „Pilotem jednotných přijímacích zkoušek“, „Maturitní zkouškou“, a také „Rámcové vzdělávací programy a jejich aktualizace“ a financování regionálního školství, některé z nich tak byly z části financované z evropských fondů.
MŠMT nesouhlasí s tvrzením NKÚ, že uvedené nástroje nepřispěly ke zvýšení kvality ve vzdělávání a že ministerstvo školství, školy ani rodiče nemají k dispozici zpětnou vazbu o úrovni vzdělávání žáků, kvalitě škol ani vzdělávacího systému.
Do jaké míry národní či evropské zdroje pomohou k rozvoji jakéhokoliv systému, závisí na tom, v jaké základní kondici systém, v tomto případě školství, je a byl. Nelze si myslet, že rozvoj nebo zvýšení kvality, a tedy plné naplnění 3E, které Nejvyšší kontrolní úřad sleduje při vynakládání zdrojů, je možné v době, kdy předchozí vlády podfinancovaly školství, nezavedly spravedlivé financování a neodstartovaly profesní podporu učitelů jako základ každého školského systému, relevantně posuzovat. MŠMT proto věří, že jeho kroky za poslední dva roky zajistí do roku 2020 plný rozvoj českého školství, včetně zapracování výstupů z evropských peněz ve školství. MŠMT v případě nového programu a programového období zavedlo přísné kontrolní mechanismy. Nově staví na přímé podpoře rozvoje škol - to znamená, že peníze jdou přímo školám (tzv. šablony). Evropské peníze pak vynakládá komplementárně s jinými zdroji, což pro rozvoj školství představuje významnou přidanou hodnotu.
Jakkoli jsou nástroje hodnocení kvality vzdělávání důležité, ke zvýšení kvality vzdělávání mohou přispět pouze údaji pro školy, aby věděly, co mají zlepšit. Kvalita vzdělávání není určena objemem peněz na evaluační nástroje, ale podporou samotného vzdělávání, tedy přípravy učitelů. Dalším vzděláváním pedagogických pracovníků, a také kvalitou výukových prostředků jako jsou učebnice, učební pomůcky, metodami vzdělávání a jeho organizací ve školách. Evaluační nástroje, které byly v uplynulém období vytvořené, jsou relativně novými prvky ve vzdělávání a musely být doladěny tak, aby byly využity co nejefektivněji.
MŠMT má navíc vůči podřízeným organizacím nastavený nový systém řízení a průběžné kontroly.
Maturitní zkouška prošla určitým vývojem, v současnosti se podařilo její podobu stabilizovat. Náklady na její realizaci se snížily už v roce 2015 oproti roku 2011 o téměř 90 milionů korun. Kromě toho Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání každoročně zpracovává a předává všem středním školám, které se maturitní zkoušky účastní, detailní závěrečné zprávy. Zprávy obsahují podrobné porovnání výsledků žáků školy a oboru s agregovanými výsledky oborů a všech maturantů. MŠMT navíc pověřilo Centrum v roce 2014 realizací výběrové zkoušky z matematiky s názvem Matematika+, přičemž šestnáct fakult ji již využívá jako součást kritérií pro přijímání studentů nebo jako podklad pro rozhodování o motivačních stipendiích. Centrum pravidelně zveřejňuje agregované výsledky maturitní zkoušky na webovém portálu www.vysledky.cermat.cz.
Počínaje pokusným ověřováním jednotné přijímací zkoušky jsou obdobné zprávy předávány jak středním školám, o které se žáci uchází, tak i základním školám, z nich se ke studiu na maturitní obory hlásí.Jednotné přijímací zkoušky na střední školy jsou legislativně připraveny k použití v plošném měřítku a nepochybně přispějí ke zlepšení úrovně vzdělávání v maturitních oborech vzdělání.
Co se týče nástrojů České školní inspekce, každoroční a celoplošné ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol dle původního záměru skutečně zavedeno nebylo, nelze ovšem v žádném případě souhlasit s tím, že stát neposkytuje pravidelnou, relevantní a komplexní zpětnou vazbu z pohledu výsledků vzdělávání. Již od roku 2014 realizuje ČŠI každoročně elektronické testování žáků, a to v různých ročnících, různých předmětech a gramotnostech, na různě velkých výběrových vzorcích základních i středních škol. Zjišťování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků ZŠ v plošném režimu bude provedeno v souladu s revidovaným záměrem plošně testovat žáky 5. a 9. ročníků ZŠ ve čtyřletém cyklu v květnu 2017. Za dobu existence systému bylo realizováno již několik milionů testů, což NKÚ vůbec neuvádí, přestože těmito daty disponuje a právě taková data jsou pro posouzení účelnosti bezesporu významná.
NKÚ navíc prezentuje také odborně nepřijatelnou tezi o nutnosti využití dat z takových testování pro potřeby posuzování kvality škol při jejich financování. Se závěry NKÚ proto nemůže MŠMT souhlasit.
Psali jsme:
autor: Tisková zpráva
