Toto přeposílání dotace dalším příjemcům je výslovně zakázáno v Zásadách vlády pro poskytování dotací. Také dle rozpočtových pravidel mohou být pouze jedinému příjemci dotace ukládány další povinnosti.
Pokud by MŠMT umožnilo postup navržený ČUS, nemohlo by u koncových příjemců, tedy sportovních spolků a klubů, dostatečně efektivně kontrolovat využití poskytnutých peněz ze státního rozpočtu. MŠMT by tak jednalo nehospodárně a především v rozporu se zákonem.
Zákon o podpoře sportu sice opravňuje MŠMT ke kontrole konečných příjemců, ale tato kontrola by nemohla vést k odebrání neoprávněně použité dotace. Podle zákona o rozpočtových pravidlech se porušení rozpočtové kázně vztahuje pouze k penězům ze státního rozpočtu, nikoliv poskytnutým z „rozpočtu“ spolku. „Řešení, které navrhl ČUS, tedy přeposílat část obdržené dotace dalším příjemcům, by pro stát znamenalo vzdát se možnosti účinně kontrolovat využití poskytnutých prostředků u koncového příjemce,“ doplňuje náměstek pro sport Karel Kovář.
ČUS dále navrhuje uzavírání soukromoprávních smluv mezi střešní organizací a jejími členy, na jejichž základě by byly rozdělovány prostředky původně poskytnuté střešní organizaci. V tom případě by ale bylo nutné řešit také daňové aspekty této transakce. Z podkladů poskytnutých ČUS není ani zřejmé, na základě čeho vybíral spolky, kterým mají být finance přeposílány. Není tedy jasné, zda by byl zajištěn princip rovného zacházení pro všechny dotčené spolky.
Po problémech první poloviny roku 2017 došlo k zásadní personální obměně na odboru sportu MŠMT. Přesto v průběhu čtyř měsíců tento odbor zvládl v kritické situaci s podporou celého ministerstva distribuovat sportovnímu prostředí k 30. 9. 2017 o 1,1 mld. Kč více než v roce 2016.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
