Hned v první větě pan redaktor píše, že MŽP je na straně těžařů. Jenže Ministerstvo životního prostředí nikomu nestraní a nesmí. Ani obcím, ani veřejnosti, ani těžařům. Ministerstvo posuzuje podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) vlivy jednotlivých záměrů na životní prostředí a zdraví lidí, a pokud odborné podklady předložené v rámci posuzování prokážou, že vlivy záměru na životní prostředí jsou minimální a akceptovatelné nebo takové budou stanovením závazných podmínek, pak musí MŽP investorovi vydat tzv. souhlasné stanovisko. Neznamená to však, že by MŽP komukoliv stranilo nebo záměr vydáním EIA dokonce povolilo. Stanovisko EIA je vydáno výhradně k vlivům záměru na životní prostředí, a pokud nejsou významné, pak musí být i stanovisko EIA kladné. Stanovisko EIA je vydáváno na základě jasně daných zákonných pravidel, které nám předepisuje Evropská unie, a měří všem stejně. Pokud lze rizikům předejít a situace je, co se týká vlivů na životní prostředí a vyhodnocení rizik obdobná jako v jiných případech, nemůže být jednou stanovisko EIA vydáno kladné a jednou záporné.
Hned v další větě redaktor Vojtek sděluje, že MŽP vyloučilo z procesu jihomoravské hygieniky (a další – neuvádí však jaké další subjekty). To je jen další lež. MŽP nemůže z procesu EIA nikoho vyloučit. V rámci procesu může k záměru kdokoliv vyjádřit své připomínky a námitky. MŽP musí všechny připomínky vzít v úvahu a v rámci procesu se s nimi vypořádat, tedy zohlednit je ve stanovisku či vysvětlit důvod jejich nezohlednění. U těch odborných připomínek pak musí ze zákona ministerstvo v rámci procesu posoudit jejich závažnost, musí je vzít v úvahu, nebo pokud ne, tak je vyvrátit, ale opět pouze na základě odborných argumentů. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje byla v celém procesu EIA vedena jako dotčený správní orgán a všechny její vyjádření jsou v jednotlivých fázích procesu EIA, včetně stanoviska EIA, zohledněny a vypořádány. Pan redaktor Vojtek měl zřejmě na mysli navazující řízení, kterým je řízení o stanovení dobývacího prostoru vedené místně příslušným báňským úřadem od roku 2016. V tomto řízení jihomoravští hygienici nemají postavení účastníků řízení, protože investor v průběhu řízení zmenšil plošný rozsah plánovaného dobývacího prostoru tak, aby byl umístěn pouze na území Zlínského kraje. Na území Jihomoravského kraje již nezasahuje. Z povahy záměru tak vyplývá, že účastníkem řízení o stanovení dobývacího prostoru je pouze zlínská hygienická stanice.
Ve 4. větě pan Vojtek pak píše, že MŽP zamítlo žádost o přezkum. To je pravda, bohužel už pan redaktor nevysvětluje proč, což je ale v kontextu této věty a následující citace paní starostky Hubáčkové, zcela podstatné. Prošetření všech žádostí o přezkum z hlediska všech věcných i formálních námitek v nich uvedených, které by mohly mít vliv na zákonnost vydaných stanovisek, neprokázalo, že by v procesu EIA došlo k pochybení a naopak bylo prokázáno, že stanoviska EIA byla vydána zcela v souladu se zákonem.
V následující větě pan Vojtek píše o dvou stanoviscích České geologické služby, "kde se praví, že těžba štěrku může ohrozit prameniště". Pan Vojtek už ale zcela opomíjí jiná dvě, starší stanoviska České geologické služby, která byla součástí procesu EIA, a ve kterých ČGS opakovaně potvrzuje, že těžba prameniště neohrozí. Všechny nové studie, včetně dvou nových vyjádření ČGS, které vznikly po procesu EIA, a na jejichž základě tedy nelze zpětně ovlivňovat či měnit stanovisko EIA, musí zohlednit správní úřady, které vedou řízení o povolení záměru (v tomto případě báňský úřad, který vede řízení o stanovení dobývacího prostoru a poté povede řízení o povolení hornické činnosti).
Závěrem se sluší uvést, že těžba štěrkopísku v oblasti u Uherského Ostrohu probíhá už desítky let. Na základě těchto zkušeností je možné modelovat směr toku podzemních vod. Na základě zkušeností nejenom z této oblasti je pak možné popsat i situace, kdy zdroj pitné vody je od těžby několik stovek metrů. V jiných případech po celé ČR je jímací území zdroje pitné vody od těžby dokonce blíže než v případě Uherského Ostrohu, v některých případech je dokonce pitná voda přímo jímána z těžebního jezera (je to poměrně standardní praxe u nás i ve světě) a nikdy nedošlo k nějakým problémům či k přímému ohrožení zdroje pitné vody. Příkladem může být i probíhající těžba štěrkopísku mezi Nedakonicemi a Moravským Pískem. Její pokračování ve výši až 300 tis. tun/rok v současné době projednává z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví příslušný krajský úřad a ačkoliv je těžba umístěna cca 250 m od záložního zdroje pitné vody Polešovice-les, rozšíření těžby probíhá zatím zcela bez zájmu veřejnosti i politiků.
Článek redaktora Vojtka ZDE
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Tisková zpráva
