Cílem tzv. evropské reformy auditu je v reakci na finanční krizi posílit nezávislost auditorů a upravit kritéria pro výběr auditorských společností. Nová pravidla, která již 3. dubna schválil Evropský parlament, musí nyní do roku 2016 přijmout do své národní legislativy členské země EU.
Jedním z klíčových bodů reformy je princip tzv. povinné rotace auditorských společností, který ukládá povinnost dotčeným společnostem každých deset let vypisovat výběrové řízení na auditora, přičemž mandát původního auditora může být prodloužen maximálně o 10 let. Novinkou je systém tzv. sdíleného auditu, kdy jeden subjekt mohou auditovat dvě auditorské společnosti. Tyto společnosti by měly sdílet získané informace a vzájemně konzultovat výsledky svých auditních postupů, od čehož si Evropská komise slibuje zvýšení kvality auditorských služeb. Pokud navíc bude společnost se svými auditory spokojena, nebude muset povinně po desetiletém období vypisovat tendr a prvotní mandát bude automaticky prodloužen o dalších 14 let.
Sdílený audit znamená pro klienta vyšší kvalitu, jedná se o jednoduchý princip 4 očí.“ řekl vedoucí partner auditu Mazars Pavel Škraňka.
Dalším důležitým bodem reformy je kritérium pro účast ve výběrových řízeních na auditora. Nově nemohou subjekty veřejného zájmu z výběrového řízení vyloučit účast firem majících méně než 15%ní podíl na auditu subjektů veřejného zájmu. Každý rok bude sestavován a zveřejňován seznam těchto auditorských firem. "Domníváme se, že tento princip povede ke zvýšení podílu středně velkých auditorských společností na trhu auditu subjektů veřejného zájmu a podpoří tak konkurenci na trhu auditních služeb,“ komentuje důležitou změnu vedoucí partner oddělení auditu Mazars Pavel Škraňka.
K posílení nezávislosti auditorů by mělo dále vést zavedení seznamu nepovolených služeb, které auditor nemůže poskytovat a zároveň hodnotového limitu pro povolené služby.
Honoráře z poskytování povolených služeb nemohou přesáhnout 70% z hodnoty průměrných auditních honorářů za poslední 3 roky.
„Auditor nesmí být za žádných okolností převážně odměňován prostřednictvím honorářů z neauditních služeb. Věříme, že tento bod bude auditorskou veřejností přijat s pochopením, neboť souběh některých služeb se službami auditu je jednoznačně neslučitelný.“ doplňuje Škraňka.
V neposlední řadě podstatnou součástí reformy je posílení Výboru pro audit ve společnostech veřejného zájmu. Reformou je striktně definována nezávislost jeho členů, včetně jeho předsedy. Je přitom v kompetenci jednotlivých členských států EU, jestli povolí, aby roli výboru pro audit na sebe mohl vzít i jiný orgán, na nějž se pak budou vztahovat stejné požadavky jako na Výbor pro audit.
Novela směrnice o povinném auditu navazuje na legislativní normu přijatou v roce 2006, na které je v ČR založen dnešní zákon o auditorech. Od roku 2007 probíhala v rámci Evropské komise diskuze o roli auditorů a v reakci na finanční krizi komise v roce 2011 zahájila přípravu nových předpisů zaměřených na regulaci auditu.
Revoluční evropská reforma auditu vstupuje dnes v účinnost
Evropskou unii čeká do dvou let revoluční změna v oblasti poskytování auditorských služeb. Dnešním dnem totiž vstupuje v účinnost směrnice Evropské komise o povinném auditu a nové nařízení týkající se auditu subjektů tzv. veřejného zájmu, která se v budoucnu zásadně dotkne auditu např. bank, pojišťoven či společností kótovaných na burzách.
Cílem tzv. evropské reformy auditu je v reakci na finanční krizi posílit nezávislost auditorů a upravit kritéria pro výběr auditorských společností. Nová pravidla, která již 3. dubna schválil Evropský parlament, musí nyní do roku 2016 přijmout do své národní legislativy členské země EU.
Jedním z klíčových bodů reformy je princip tzv. povinné rotace auditorských společností, který ukládá povinnost dotčeným společnostem každých deset let vypisovat výběrové řízení na auditora, přičemž mandát původního auditora může být prodloužen maximálně o 10 let. Novinkou je systém tzv. sdíleného auditu, kdy jeden subjekt mohou auditovat dvě auditorské společnosti. Tyto společnosti by měly sdílet získané informace a vzájemně konzultovat výsledky svých auditních postupů, od čehož si Evropská komise slibuje zvýšení kvality auditorských služeb. Pokud navíc bude společnost se svými auditory spokojena, nebude muset povinně po desetiletém období vypisovat tendr a prvotní mandát bude automaticky prodloužen o dalších 14 let.
Sdílený audit znamená pro klienta vyšší kvalitu, jedná se o jednoduchý princip 4 očí.“ řekl vedoucí partner auditu Mazars Pavel Škraňka.
Dalším důležitým bodem reformy je kritérium pro účast ve výběrových řízeních na auditora. Nově nemohou subjekty veřejného zájmu z výběrového řízení vyloučit účast firem majících méně než 15%ní podíl na auditu subjektů veřejného zájmu. Každý rok bude sestavován a zveřejňován seznam těchto auditorských firem. "Domníváme se, že tento princip povede ke zvýšení podílu středně velkých auditorských společností na trhu auditu subjektů veřejného zájmu a podpoří tak konkurenci na trhu auditních služeb,“ komentuje důležitou změnu vedoucí partner oddělení auditu Mazars Pavel Škraňka.
K posílení nezávislosti auditorů by mělo dále vést zavedení seznamu nepovolených služeb, které auditor nemůže poskytovat a zároveň hodnotového limitu pro povolené služby.
Honoráře z poskytování povolených služeb nemohou přesáhnout 70% z hodnoty průměrných auditních honorářů za poslední 3 roky.
„Auditor nesmí být za žádných okolností převážně odměňován prostřednictvím honorářů z neauditních služeb. Věříme, že tento bod bude auditorskou veřejností přijat s pochopením, neboť souběh některých služeb se službami auditu je jednoznačně neslučitelný.“ doplňuje Škraňka.
V neposlední řadě podstatnou součástí reformy je posílení Výboru pro audit ve společnostech veřejného zájmu. Reformou je striktně definována nezávislost jeho členů, včetně jeho předsedy. Je přitom v kompetenci jednotlivých členských států EU, jestli povolí, aby roli výboru pro audit na sebe mohl vzít i jiný orgán, na nějž se pak budou vztahovat stejné požadavky jako na Výbor pro audit.
Novela směrnice o povinném auditu navazuje na legislativní normu přijatou v roce 2006, na které je v ČR založen dnešní zákon o auditorech. Od roku 2007 probíhala v rámci Evropské komise diskuze o roli auditorů a v reakci na finanční krizi komise v roce 2011 zahájila přípravu nových předpisů zaměřených na regulaci auditu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
