Komorní koncert violoncella a kytary s křtem nového CD

V úterý 1. srpna vystoupili v Maškarním sále zámku violoncellista Petr Nouzovský a kytaristka Miriam Rodriguez Brüllová. Program byl kromě jediné originální skladby sestaven z transkripcí oblíbených děl, která zaznívají na koncertních pódiích často, ne však v nástrojovém obsazení kytara a violoncello. „Kytara sice nema´ to´novy´ rozsah klavi´ru, který původně ve skladbách hraje, a ani nemu°zˇe produkovat stejny´ zvuk, přesto ale jemnost jejího to´nu podtrhuje intimni´ charakter vybraných skladeb,“ řekla nám k výběru programu Miriam Rodriguez Brüllová a pokračovala, „pro mě jsou violoncello a kytara dva nástroje, které se úžasně doplňují. Mají podobný rozsah a zabarvení, takže z mého pohledu si velmi rozumějí. Je to vlastně má nejoblíbenější kombinace, co se týká komorní hudby. Postupně se s Petrem snažíme náš program rozšiřovat, takže ke klasickému repertoáru jako je Vivaldi, Schubert, Čajkovskij a další, začínáme na koncertech zařazovat i méně známější autory, jako byl dnes třeba brazilský skladatel Gnattali, a otevíráme tím tak posluchačům nové obzory.“ Od zmíněného Radamése Gnattaliho zazněly dvě části ze Sonáty pro violoncello a kytaru – Allegretto comodo a  Con spirito. Na program zařadili také například meditativní skladbu Píseň ptáků fenomenálního kytaristy a „praotce“ sólového violoncella Pablo Casalse a výběr z populárního cyklu Sedm španělských lidových písní Manuela de Fally původně pro mezzosoprán a klavír, které se inspirují bohatým a různorodým španělským folklórem. Violoncello zde nahradilo zpěv a kytara klavírní doprovod. Zaznělo celkem pět písní – Arabský šátek (El Paño moruno), starodávná ukolébavka Nana, Píseň, Asturiana a ohnivé andaluské Polo. Jako přídavek zahráli skladbu z opery La vida breve (Krátký život) Manuela de Fally – španělský tanec č. 1 v transkripci pro cello a kytaru.

A jaké dojmy si oba sólisté z krumlovského koncertu odnášejí? „Hrálo se nám moc dobře i proto, že jsme hráli pro erudované publikum, takže jsme cítili zpětnou vazbu. Byl jsem i rád, že jsem mohl jednotlivé skladby programu uvádět vždy několika slovy. Je to takový doplněk. Divák se o skladbách dozví něco navíc, a mě takovéto „moderování“ našich koncertů moc baví. Měl jsem obavy, že v sále bude velké teplo, vždyť dnešní teploty venku dosahovaly až 38 stupňů, ale nebylo tomu tak a klima Maškarního sálu bylo nakonec v mezích snesitelnosti. Pro mě koncert dopadl fantasticky a budu na něj rád vzpomínat,“ zhodnotil vystoupení Petr Nouzovský. Miriam Brüllová s jeho pocity souhlasila: „Mně se tady na festivalu v Krumlově hraje pokaždé skvěle. Jsem tu myslím potřetí. Je tu vždy pozorné publikum, nádherný sál, takže se tu ráda vracím, a doufám, že se nevidíme naposled.“ V rámci koncertu proběhl i křest jejich nového CD „Après un rêve“ („po snu“), jehož kmotrou se stala slovenská herečka Danica Jurčová. „Nahrávce bych chtěla popřát, aby tak jako toho krásné město Český Krumlov stojí na řece Vltavě, která se nikdy nezastaví a stále plyne, ta krásná hudba, kterou na nahrávce Petr s Miriam hrají, si nacházela stále svou cestu, prodírala se všemi těmi meandry až k srdcím posluchačů,“ uvedla Jurčová.

Excelentní Smetanovo trio uchvátilo posluchače ryze českým programem

V zámeckém Maškarním sále ve středu večer vystoupilo Smetanovo trio. Soubor s více než osmdesátiletou historií zahrál skladby výhradně domácích autorů – Josefa Suka, Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany. Současní členové – Jitka Čechová (klavír), Jiří Vodička (housle), Jan Páleníček (violoncello) – potvrzují základní předpoklad úspěchu každého kvalitního tria, u všech tří totiž platí, že jsou to zároveň skvělí sóloví hráči. Kvality Smetanova tria dokládá také skutečnost, že v letošním roce byla jejich kompletní nahrávka klavírních trií Bohuslava Martinů vybrána mezi tři alba nominovaná na BBC Music Magazine Award v kategorii komorní hudby a v celosvětovém hlasování získala 1. cenu. K samotnému programu hráči svorně uvedli: „Byla to esence toho nejkrásnějšího, co česká triová literatura nabízí. Jak Sukovo rané Klavírní trio op. 2, tak samozřejmě Dumky Antonína Dvořáka, které jsou vrcholným dílem triové literatury. No a Smetanovo Klavírní trio g moll to je vlajková loď českého triového repertoáru. Atmosféra nádherného Maškarního sálu hudební dojmy z celého koncertu ještě umocnila.“ Pro Jiřího Vodičku, který zároveň působí na pozici koncertního mistra České filharmonie, to byla na festivalu i v Krumlově jako takovém premiéra: „Jsem ohromený tím nádherným prostředím zámku, města i celého festivalu. Hrálo se nám moc krásně, hezky jsme souzněli. Měl jsem radost, že jsem z diváků cítil, že si to užívají s námi, že nasávají atmosféru, že se jich to dotýká, že je to něco, co je pro ně natolik srozumitelné, že každou vteřinu vnímají velmi silně.“ Jitka Čechová a Jan Páleníček dodali: „Byl to pro nás zážitek, řekli bychom, kulturní i fyzický zároveň, protože hrát v takovém teple tak velký program, bylo trošku náročné, ale zahráli jsme si ho přesto s velkou chutí. Sešlo se dnes báječné publikum a všechno spolu krásně korespondovalo – my, diváci, festival. Je to velká inspirace k našemu dalšímu počínání.“ Hudebníci připojili dva přídavky. Od soudobého skladatele Romana Haase zazněla třetí část, čardáš, z Multikulturní suity. A jako druhý přídavek „na dobrou noc“ uvedli Sukovu Elegii, která byla pro všechny pohlazením po duši.