Mezinárodní úspěch Akademie věd ČR: dva její vědci získali prestižní ERC granty

14.08.2018 15:45 | Zprávy

Nejlepší výsledek v soutěži o granty Evropské výzkumné rady za posledních deset let se podařil českým vědcům. V kategorii takzvaných ERC Starting Grants, které podporují mladé vědce až do výše téměř dvou milionů eur, uspělo hned pět badatelů. Dva jsou z Akademie věd ČR: bioložka Kateřina Sam a molekulární biolog Ondřej Štěpánek.

Mezinárodní úspěch Akademie věd ČR: dva její vědci získali prestižní ERC granty
Foto: AV ČR
Popisek: Logo Akademie věd ČR

Příjemné překvapení

„Samozřejmě mě to překvapilo, šance získat ERC grant je zhruba jedna ku deseti. Ale když jsem pak postoupil do druhého kola a jel do Bruselu, říkal jsem si, že by mě mrzelo, být tak blízko a neuspět,“ vzpomíná na svoje pocity Ondřej Štěpánek, který se prosadil v konkurenci více než tří tisíc letošních žadatelů z celé Evropy. Na Ústavu molekulární genetiky AV ČR působí jako vedoucí oddělení adaptivní imunity a imunitou se zabývá i jeho úspěšný projekt nazvaný Functional Diversity of T-Cells. Jeho tématem jsou buňky imunitního systému zvané T-buňky nebo také T-lymfocyty, které jsou zásadní v boji proti infekcím, ale zároveň se mohou podílet na vzniku autoimunitních chorob. Na svůj projekt tak Ondřej Štěpánek získal 1.7 milionů eur, rozložených do následujících pěti let.

Kolik je druhů T-buněk?

„Dá se říci, že o T-buňkách víme stále jen velmi málo, přitom jsou naprosto klíčové pro celý imunitní systém. My se budeme snažit s pomocí moderních metod určit, jaké druhy T-buněk vlastně existují. Jsou hodně různorodé a mají různé funkce, jeden typ například zánět podporuje, druhý typ ho naopak potlačuje,“ vysvětluje Ondřej Štěpánek. V prvních dvou fázích projektu se zaměří na klasifikaci a funkční charakterizaci T-buněk, třetí část pak obnáší hledání molekulárních drah, které jsou zodpovědné za chování dané populace T-buněk. Vědci přitom budou porovnávat reakce imunitního systému jak u myší, tak u člověka, projekt má tedy potenciál i pro budoucí terapie.

„Jde o základní výzkum, takže nechci nic zveličovat. Nicméně je možné, že zjistíme, že určitá populace T-lymfocytů je účinná v boji proti nádorovým buňkám nebo třeba spouští autoimunitu, a že jiná populace naopak jejich působení tlumí,“ dodává Štěpánek.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Věříte Zelenskymu?

Je nebo není podle vás pravda, že některé české firmy dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní? Mě na tom zaráží, že pro svá tvrzení nepředložil žádný důkaz a jestli má pravdu, jak to, že on to ví a politici této země ne? A taky, jestli je to pravda, co bude dál? Hrozí něco daným firmám? Ještě by mě za...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ombudsman: Naděje pro ženy, kterým ministerstvo nevyhovělo v žádosti o odškodnění za protiprávní sterilizaci

7:06 Ombudsman: Naděje pro ženy, kterým ministerstvo nevyhovělo v žádosti o odškodnění za protiprávní sterilizaci

Prezident Petr Pavel svým podpisem stvrdil prodloužení lhůty pro podávání žádostí o odškodnění za pr…