Za meziročním zlepšením salda o 66,1 mld. Kč stála specifika již ukončeného rozpočtového provizoria doprovázená nižším předfinancováním, menší restrikce související s průběhem epidemie a tomu odpovídající kompenzace ve srovnání s počátkem loňského roku, ale také vyšší daňové výnosy o téměř 14 %. S ohledem na výše uvedené i na aktuální a budoucí důsledky invaze ruských vojsk na Ukrajině lze však ve zbývající části roku očekávat v hospodaření státního rozpočtu spíše pesimističtější vývoj.

„O 66 miliard korun lepší výsledek než loni touto dobou je třeba vnímat optikou rozpočtového provizoria a zhruba z jedné čtvrtiny lepším inkasem daní a pojistného, které odpovídá očekávanému plnění rozpočtu. Rozpočtové provizorium skončilo k 21. březnu, jak jsme slíbili, a jasně se ukázalo, že veškeré opoziční strašení před kolapsem hospodaření státu bylo liché,“ uvedl k výsledku hospodaření ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Samozřejmě vnímáme potřebu nových výdajů, ať už v souvislosti s uprchlickou krizí nebo dodatečné výdaje na obranu a bezpečnost. Realizujeme také konkrétní kroky pomoci domácnostem ohroženým rostoucími cenami hlavně energií. Tato pomoc ale musí zůstat adresná a směřovat těm skutečně potřebným. Podle dnešních dat statistického úřadu jsme převzali veřejné finance s deficitem 5,9 % HDP, což je bezmála dvojnásobek fiskálního pravidla EU, ke kterému chceme znovu směřovat. A to určitě nepůjde, budeme-li přijímat líbivá krátkodobá řešení za desítky miliard korun. Takový luxus si nyní kvůli populistické politice minulé vlády jednoduše nemůžeme dovolit," doplnil Zbyněk Stanjura.

Podrobná data naleznete v přiložených tabulkách ZDE.