Globální ekonomická expanze nadále pokračuje, ale s postupem času a s rozšiřujícími se riziky a nejistotami ztrácí na síle. Předpovědi ekonomického růstu se snižují pro téměř všechny největší světové ekonomiky, zejména pak pro země eurozóny.
Růst české ekonomiky ve 4. čtvrtletí 2018 mírně zrychlil a za celý rok 2018 se tak HDP zvýšil o 2,9 %. V důsledku zhoršeného vývoje ve vnějším prostředí nepatrně upravujeme predikci růstu HDP v roce 2019 z 2,5 % na 2,4 %. Pro rok 2020 pak odhad růstu ponecháváme beze změny na téže úrovni 2,4 %. V obou uvedených letech by měly být dominantní složkou výdaje domácností na spotřebu, jež odráží stále silnou mzdovou dynamiku při extrémně nízké míře nezaměstnanosti i razantní zvýšení starobních důchodů. Pozitivně, byť ve výrazně nižší míře než v roce 2018, by k růstu měly přispívat investice do fixního kapitálu. Soukromé investice stimuluje zvyšování hrubého provozního přebytku, mírně nadprůměrné využití výrobních kapacit ve zpracovatelském průmyslu a zejména nedostatek zaměstnanců motivující firmy i investicím zvyšujícím produktivitu práce. V případě veřejných rozpočtů počítáme s růstem investic financovaných jak z národních zdrojů, tak i spolufinancovaných fondy Evropské unie. S ohledem na výraznější zpomalení velkých evropských ekonomik bude pravděpodobně příspěvek zahraničního obchodu mírně záporný.
Od počátku roku 2017 se meziroční růst spotřebitelských cen povětšinou pohybuje v horní polovině tolerančního pásma inflačního cíle České národní banky. Zde by měl setrvat i po převážnou část roku 2019. Proinflační efekty růstu mezd a platů a kladné produkční mezery by měly působit i nadále, ale s postupně se snižující intenzitou. Průměrná míra inflace by tak mohla zpomalit z 2,3 % v roce 2019 na 1,6 % v roce následujícím.
Vývoj na trhu práce naráží na své limity a nedostatek zaměstnanců představuje primární bariéru pro další extenzivní růst produkce. Očekáváme, že s ohledem na silně omezený prostor pro další pokles míra nezaměstnanosti v letech 2019 a 2020 setrvá na úrovni 2,2 %.
V případě běžného účtu platební bilance se postupně snižuje kladné saldo bilance zboží v důsledku vyšší tuzemské poptávky po dovozech ovlivněné růstem spotřeby i investic. K tomuto faktoru se přidává i vliv nejistot ve světovém obchodě. Ostatní složky běžného účtu by měly stagnovat či se zlepšovat jen nepatrně a běžný účet by měl i nadále zůstat v mírném přebytku.
Dynamický růst české ekonomiky se kladně promítá i do hospodaření sektoru vládních institucí, které v roce 2018 dosáhlo přebytku ve výši 0,9 % HDP, ve strukturálním vyjádření 0,4 % HDP. Meziroční změnu hospodaření významnou měrou určovaly výdaje, které svou více než 10% dynamikou předčily o 2 p. b. růst příjmů. Přebytek hospodaření se odráží i ve výši celkového zadlužení, které meziročně pokleslo o 2 p. b. na 32,7 % HDP. Predikce počítá s přebytkem hospodaření i v roce 2019, a to ve výši 0,3 % HDP, a dalším poklesem relativní výše dluhu až na úroveň 31,5 % HDP.
Makroekonomická predikce je zatížena množstvím rizik, která v úhrnu považujeme za výrazně vychýlená směrem dolů. Hlavní vnější rizika představují tendence k nárůstu protekcionismu, průtahy a nejistota ohledně vystoupení Spojeného království z Evropské unie, výraznější zpomalení hospodářského růstu v Německu nebo Číně či možná eskalace problémů italského bankovního sektoru. Mezi vnitřní rizika pak patří zejména přehřívání na domácích trzích práce a nemovitostí nebo očekávané zásadní strukturální změny v automobilovém průmyslu související s přijatými emisními normami.
Hlavní makroekonomické indikátory:
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
