Z mezinárodního porovnání příjmů systému zdravotnictví s ostatními státy OECD v přepočtu na jednoho obyvatele k HDP, jakož i k paritě kupní síly vyplývá, že české zdravotnictví není zásadně podfinancované.
Opakovaně však upozorňujeme na skutečnost, že je třeba řešit nejen příjmovou část, ale především část výdajovou. Neexistuje cenová a úhradová regulace zdravotnických prostředků, stále nejsou dořešeny centrální nákupy v rámci sektoru zdravotnictví, je třeba provést audity minimálně přímo řízených nemocnic a podle jejich výsledků vyhodnotit potřebu změny managementů nemocnic. Zdravotnictví navíc stále schází transparentnost hospodaření. Je třeba odkrýt nejen finanční toky mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli péče, k čemuž by měl být zřízen nezávislý dozorový orgán, ale je nutné rovněž zveřejnit obchodní smlouvy zdravotnických zařízení a zdravotních pojišťoven. To vše jsou závazky z koaliční smlouvy, které pan ministr Němeček neplní. Jsme přesvědčeni, že lze najít ve zdravotnictví významné úspory a získat tak finanční prostředky pro navýšení platů lékařů a zdravotních sester bez nutnosti valorizovat platby za státní pojištěnce.
Problémem však zůstává, že českému zdravotnictví chybí jakákoli koncepce dlouhodobé udržitelnost financování ve světle demografického vývoje a stále nákladnější léčby. Valorizace plateb za státní pojištěnce tak, jak je navrhovaná Ministerstvem zdravotnictví či Českou lékařskou komorou, není koncepční, ale bude znamenat pouze navyšování výdajů ze státního rozpočtu a tím prohlubování deficitu. Toto nepřinese zdravotnictví dlouhodobou stabilitu, ale jen uměle oddálí potřebu strukturálních změn.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ministerstvo financí
