Naprostá většina poskytnutých prostředků určených na zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof v prověřovaných projektech byla podle kontrolorů Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) čerpána účelně a hospodárně v souladu s právními předpisy. Peněžní prostředky přispěly k vyšší ochraně života, zdraví osob, majetku a hospodářských aktivit ve vazbě na nová rizika a změny klimatu. A to i díky spolupráci ministerstva s jednotlivými složkami IZS.

Ministerstvo pro místní rozvoj při přípravě programu velmi úzce spolupracovalo s jednotlivými složkami IZS. Jejich zástupci měli také možnost podílet se na podobě jednotlivých výzev, zacílení i nastavení parametrů. Řídící orgán IROP pro tento účel vytvořil pracovní skupinu, v rámci které zástupci IZS ministerstvo průběžně informovali o svých potřebách. MMR po celou dobu přípravy a realizace programu z těchto potřeb vycházelo. Nemůžeme proto souhlasit se závěry NKÚ, že cíle podpory byly nastaveny bez znalosti potřeb základních složek IZS.

MMR dále odmítá závěr NKÚ, že nehodnotí skutečný přínos vynaložených peněžních prostředků. K tomu slouží především proces zhodnocení výsledků, který potrvá do listopadu. NKÚ argumentuje překročením ukazatele, který měří počty proškolených osob, tento indikátor ale není určen k měření skutečného přínosu programu. Toto konkrétní překročení je naopak dobrou zprávou, že se podařilo na zakoupeném vybavení proškolit více lidí, některé i vícekrát. Z tohoto pohledu byla podpora efektivnější.

MMR podporuje složky integrovaného záchranného systému i v programovém období 2021–2027, a to částkou více než 9 mld. Kč. S ohledem na průběh čerpání z IROP v období 2014–2020 resort přistoupil k rozdělení výzev pro jednotlivé složky. Toto rozdělení vychází z diskuse se zástupci IZS, hlavně Policie ČR a také představiteli Asociace krajů ČR.