Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Vláda schválila povinnou maturitu ze tří předmětů

20.02.2017 12:40

Povinná maturita z matematiky bude zavedena v dalších oborech. Na svém zasedání to dnes schválila vláda.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Vláda schválila povinnou maturitu ze tří předmětů
Foto: msmt.cz
Popisek: MŠMT - logo

Novelizace nařízení vlády zavádí povinnost tří zkoušek u dalších oborů středních odborných škol v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávací soustavy s výjimkou skupiny oborů 53 Zdravotnictví, oborů vzdělání Sociální činnost v rámci skupiny oborů 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče a skupiny oborů 82 Umění a užité umění.

Po schválení této povinnosti pro žáky gymnázií a lyceí od školního roku 2020/2021 loni v prosinci, vznikne tato povinnost i u dalších oborů vzdělání s výjimkou výše uvedených, a to od školního roku 2021/2022 (tedy poprvé od jarního zkušebního období 2022). U některých z oborů vzdělání bude nutné s plánovanou povinnou matematikou navýšit počet hodin výuky matematiky na nejméně 10 hodin po dobu vzdělávání (v týdenním přepočtu) v rámcových vzdělávacích programech.

Na podporu úspěšného zavedení povinné maturity z matematiky se použijí následující nástroje:

  • zavedení metodických kabinetů
  • podpora matematické gramotnosti na středních školách z OP VVV
  • revize rámcových vzdělávacích programů
  • reforma financování regionálního školství
  • další vzdělávání pedagogických pracovníků

Zavedení povinné maturity z matematiky je v souladu s úsilím připravit studující na výzvy 21. století, zvýšit úroveň matematické gramotnosti i s podporou technického a přírodovědného vzdělávání, jehož jsou matematické dovednosti nezbytnou součástí. Tento krok podporuje Unie školských asociací CZESHA a řada dalších subjektů (Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora, ČMKOS, MPO, Unie zaměstnavatelských svazů, ČMOS), které argumentují, že matematika by měla být povinným zkušebním předmětem maturitní zkoušky u mnohem většího portfolia oborů vzdělání ukončených maturitní zkouškou.

Jednoznačnou podporu povinné maturitě z matematiky vyjádřila například i Jednota českých matematiků a fyziků (JČMF): „Český jazyk, cizí jazyk a matematika jsou nosnými předměty všeobecného vzdělávání na základních a středních školách. I z tohoto důvodu musejí ekvivalentně tyto tři předměty být povinnými předměty státní maturitní zkoušky na gymnáziích, středních odborných školách mimo umělecké obory a mimo střední odborná učiliště,“ uvedl předseda JČMF Josef Kubát.

Povinnou maturitu podporuje také Jan Pirk, přednosta Kardiocentra a Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEMu, který si myslí, že maturita je zkouška, zakončující školu k přípravě a studiu na vysoké škole. „Matematika je nejen základ počtů, ale i logického myšlení a i takové obory, jako medicína, vyžadují základní znalosti z matematiky. Proto nechápu, jak vůbec může někoho napadnout, že by matematika nebyla povinnou součástí maturity. Proto si myslím, že zcela jistě má být její součástí,“ říká Jan Pirk.

O nutnosti povinné maturity za matematiky hovoří také přední český astronom a astrofyzik Jiří Grygar: „Považuji za naprosto nutné, aby maturitní zkouška z matematiky byla povinná pro všechny střední školy s maturitou, snad s výjimkou škol uměleckého zaměření. Nadcházející 4. technická revoluce vyžaduje, aby studenti středních škol absolvovali solidní matematickou výuku, v níž se především mají naučit logicky myslet, protože tento způsob myšlení jim umožní získat kvalifikovaná zaměstnání. Maturita z matematiky byla samozřejmostí už v době monarchie, za první republiky a i v poválečném období. To se projevilo na schopnostech absolventů, kteří se navzdory deformacím výuky v humanitních předmětech, ale i v přírodních vědách dokázali právě díky vytříbenému logickému myšlení prosadit jako exulanti, nebo po převratu při zahraničních stážích a stipendijních pobytech.  Chceme-li si udržet a případně zlepšit naši konkurenceschopnost v mezinárodním měřítku, potřebujeme kvalifikované zaměstnance, kteří obstojí v nárocích zmíněné průmyslové revoluce.“

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČSÚ: Domácnosti vodou nadále šetří, v průmyslu její spotřeba mírně roste

11:44 ČSÚ: Domácnosti vodou nadále šetří, v průmyslu její spotřeba mírně roste

Češi v roce 2023 denně spotřebovali v průměru téměř 87 litrů vody, což bylo o zhruba tři litry méně …