Paní Macharik byla v roce 2015 odsouzena za spolupachatelství na trestném činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby a odsouzena k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let. V rámci vyšetřování obvodní soud vydal v roce 2011 příkaz dle § 88a odst. 1 trestního řádu, podle kterého měl poskytovatel komunikačních služeb předat polici veškeré údaje o minulém telekomunikačním provozu procházejícím e-mailovou schránkou konkrétní společnosti. Policie zkoumala rovněž e-maily stěžovatelky. Dle městského soudu měl být příkaz správně vydán dle § 88 trestního řádu, avšak vrchní soud uvedl, že příkaz měl být vydán dle § 88a trestního řádu. Nejvyšší soud byl toho názoru, že příkaz měl být vydán dle § 158d trestního řádu, což Ústavní soud potvrdil.

Stěžovatelka s odkazem na článek 8 Evropské úmluvy o lidských právech namítala, že pro získání její e-mailové komunikace nebyl dán právní základ, jelikož komunikační údaje nezahrnovaly samotný obsah zpráv a nadto poskytovatelé komunikačních služeb nebyli oprávněni obsah zpráv uchovávat. Současně s odkazem na čl. 6 odst. 1 Úmluvy namítala, že obsah e-mailové komunikace byl jediným důkazem pro její odsouzení.